Z uhelné zkázy roste chytrá vesnice. Na místo dolu vzniká v Beskydech centrum vědění za miliardy
- Dvoutisícové Trojanovice v Beskydech roky bránily těžbě v Dolu Frenštát.
- Obec území uchránila.
- Dnes na místě ohroženém zkázou buduje prostor pro inovace a byznys za tři miliardy korun, z něhož bude žít celá lokalita.
Je to jednoduchá stavba. Stojí na kopci a připomíná malý přístřešek. Něco jako útulny, krkonošské schovky, které ukryjí člověka před větrem, deštěm nebo náhlou tmou. I tady by se dalo spočinout, je tu lavička a také krásný výhled na beskydské kopce. Jen z jedné i druhé strany by foukalo. Drobná stavba je zvonička v lokalitě zvané Horečky na pomezí obcí Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm a nesvolává k modlitbě, ale bije na poplach. K tomu byla stvořená.
Od šedesátých let minulého století visela nad obyvateli dvou beskydských obcí hrozba jménem těžba. V malebné horské krajině ji naplánovali komunisté, ve strategických dokumentech státu nicméně zůstala i po revoluci. Symboly této hrozby byly dvě těžební věže z počátku osmdesátých let, dvě jámy směrem do pekla určené ke zkušebnímu provozu.
Dál to nikdy nedošlo. Po listopadu 1989 se o to postaralo sdružení Nové Beskydy a následně nové vedení Trojanovic v čele se starostou Jiřím Novotným, jenž tu od roku 2006 až do současnosti vyhrává jedny volby za druhými. A právě on chce nyní někdejší zdroj obav změnit na výhodu pro celý kraj.
Bezmála třítisícová obec je už několik let ztělesněním dobré práce. A to v mnoha ohledech. Patrně už o ní slyšeli fanoušci architektury, to proto že s ní Trojanovice už několik let systematicky pracují. Spojená je zejména s architektem Kamilem Mrvou, který stojí za nejen návrhem zmiňované zvoničky, ale také nové návsi, jež se stala centrem obce, zrenovované samoobsluhy a například i za konverzí garáží na kavárnu a další služby. Nové stavby, především ty veřejné, ale rovněž soukromé tu rostou jako buky v okolních lesích a dávají obci jednotný styl. Jde ale také o inovace, do nichž se obec pustila, jako je například sběr odpadu, kdy samospráva sbírá data a daří se jí díky tomu snižovat komunální nepořádek a preferovat třídění.
A právě otevřenost aktuálním trendům ve spojení s kvalitní architekturou se má stát hlavní silou přerodu území, které mělo zmizet pod povrchem. Vzniknout tady má centrum inovací, jež má být zdrojem růstu pro celou lokalitu. „Jsme kraj technologů, najdete tu samé technologické firmy, jako je Siemens, Innotec, Onsemi, Brose nebo Schäffler, které mají obrovské know-how. Kdyby se daly dohromady s kreativci, mohly by začít vznikat nové produkty, startupy a nové firmy,“ líčí Jiří Novotný plány, do nichž chce zapojit i blízké univerzity, tedy vzdělávání, a také kulturu.
Nesníme, už na tom děláme
Může se zdát, že to je na dvoutisícovou obec až příliš velké sousto. Jenže starosta Novotný a lidé okolo něj už mají pořádný kus cesty k téhle vizi za sebou. Loni na podzim se Trojanovicím podařilo získat do svého majetku pozemky bývalého Dolu Frenštát, smlouva se státní společností Diamo se podepisovala mimochodem právě u zvoničky na Horečkách. Hodnota půdy činí asi čtvrt miliardy korun. Dalších 150 milionů zaplatil stát za sanaci a rekultivaci pozemků, obec pak vložila do inovačního projektu zvaného Cérka 100 milionů. To je investice půl miliardy.
Teď je na stole stavební povolení pro jednadvacítku staveb asi za tři miliardy korun. Pro první etapu za tři čtvrtě miliardy má obec požádáno o dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace spolufinancovaného z Evropské unie, určeného pro odklon od uhlí v nejvíc zasažených regionech. Z těchto peněz chce obec už příští rok začít budovat inženýrské sítě, komunikace, tepelné vrty, zajistit energie, opravit vodojemy či kanalizaci a další doprovodnou infrastrukturu. Nadto chystá i studii proveditelnosti, aby se Cérka mohla stát strategickým projektem a žádat o dotace také v příštím období.
„Byli jsme se inspirovat v Německu, Rakousku i v Americe, nevymýšlíme tedy jadernou vědu. Není to ale ani něco, co by se dalo zkopírovat,“ říká starosta. Cérka by měla být projektem smart village, chytré obce, která bude pracovat nejen s moderními technologiemi, ale také s prvky komunitní energetiky. Součástí by měly být prostory pro malé a střední podniky, lehkou výrobu nebo showroomy.
Zároveň by měla vzniknout občanská i komunitní vybavenost a místo pro vzdělávání – počítá se třeba s výtvarným ateliérem či zkušebnami pro základní uměleckou školu. Součástí plánu je návštěvnické centrum, které se postará o rozmělnění turistických cílů i mimo vyhledávané Pustevny, Radhošť nebo Javorník. Postavit by se měly nejen cyklostezky, ale rovněž obytné domy.
Nečekejte však nové Silicon Valley. Obec samozřejmě počítá s kvalitní architekturou, v plánu je ale zachovat ráz dechberoucí kopcovité krajiny. Kolem dvou těžebních věží by tak měly vznikat spíš domy blízké venkovským chalupám obklopené zahradami, sady a pastvinami. Něco, co najdete ve skanzenu u záhoráků, jak říkají Trojanovičtí obyvatelům nedalekého Rožnova. Jen namísto udržování ducha minulosti by tu měl vládnout duch současný. Do projektu je už teď zapojený i architekt Mrva.
Mít to všechno pevně v rukou
Obec nyní shání partnery a také investory. Ráda by přitom šla cestou PPP projektů, aby si zachovala vlastnictví pozemků, jež teprve před nedávnem vybojovala. Totéž platí pro budoucí inženýrské či datové sítě. „Chceme s nimi sami hospodařit a být tak příjemcem distribuční sazby, měl by to být tedy i projekt udržitelný,“ líčí starosta. Cílem obce je vytvořit příležitost pro inovace, nikoli se stát jejich zdrojem.
Plán už obec probírá se státní společností CzechInvest a také s ČVUT a okolními vysokými školami: s Technickou univerzitou v Ostravě, Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, brněnskou Mendelovou univerzitou a Ostravskou univerzitou. V Trojanovicích se byli podívat rovněž lidé z Českého národního polovodičového klastru i z Tchajwanské obchodní komory v ČR.
Obec už ale má za sebou první kontakty s byznysem, o spolupráci jedná se společností Onsemi, která vyrábí inteligentní napájecí polovodiče a senzory a sídlí v Rožnově. „V projektu Cérka jsme zapojení už nějakou dobu. Je to určitá šance, jak sdílet naše know-how s jinými firmami, a naopak se přiučit v jiných oblastech a přispět k tomu, aby vznikaly startupy a nové firmy. My jsme velká společnost, která se zaměřuje na masovou výrobu, jež ovlivní celý svět, zároveň ale každý den vidíme spoustu příležitostí, které by mohly vést k tomu, aby vzniklo něco nového tady v Česku,“ říká k tomu viceprezident Onsemi Aleš Cáb.
A kdy by mělo být hotovo? „Já si myslím že nikdy. Nejsem zastáncem toho, že se nějaké území zastaví a je hotovo,“ zdůrazňuje starosta Jiří Novotný. „To, že tady nějaká firma vyroste, ještě neznamená, že se tu napořád usídlí, všude v okolí, v Rožnově nebo Kopřivnici, je spousta průmyslových zón, kde se může dál rozvíjet. Nechceme vytvořit jeden perfektní ostrov, kde kolem dokola nebude nic. Tvoříme tedy něco dlouhodobého, ať tu za dalších 20 let neřešíme, že tu máme opět brownfield.“
