Lodí krajem d´Artagnana

Lodí krajem d´Artagnana

Lodí krajem d´Artagnana Zdroj: Bohumil Brejzek

Gaskoňsko na jihu Francie vyvolává ve většině z nás představu hrdinného mušketýra d'Artagnana. Je to ale také kraj skvělých vín a gastronomických pochoutek. V jeho srdci leží Armagnac, známý svou specifickou brandy. Chcete-li tuto zemi zaslíbenou poznat co nejlépe, nastupte na palubu lodi a vyplujte po řece Baise.

Stačila čtvrthodinka zaškolení v loděnici ve městě Valence sur Baise a můžeme se nalodit na komfortní loď Pénichette 1500. Hned ráno vyplouváme po proudu řeky Baise. Od nepaměti se po ní přepravovalo zboží až do Bordeaux, ale od roku 1988 slouží výhradně rekreační plavbě. Úzká řeka se klikatí v husté zelené krajině, jež si po staletí zachovává zvláštní a výjimečný ráz.

Loď pluje pod jižním sluncem ve stínu vzrostlých platanů, mezi divoce bující zelení, z níž občas vykoukne zřícenina zámku nebo starého mlýna. Proplouvá pod malými kamennými obloukovými mosty, zdolává stupňovitá zdymadla a my můžeme pozorovat staré opevněné vesnice, bastidy, jejichž největší rozkvět se datuje do jedenáctého až třináctého století. Často nesou názvy slavných měst – najdeme tady Milán, Pavii, Florencii i Barcelonu.

Hebká chuť armagnaku

Asi po čtyřech hodinách plavby, když jsme s úspěchem propluli šesti zdymadly, zakotvíme na nábřeží v Condomu. Vydáváme se vzhůru do jeho starých křivolakých uliček k překrásné bílé Cathédrale Saint-Pierre de Condom, jež je příkladem okázalé jižní gotiky. Na prostranství před ní stojí v nadživotní velikosti čtyři mušketýři od ruského sochaře Zuraba Tsereteliho.

Městečko Condom je známé jako středisko obchodu s armagnakem a kousek od náměstí stojí i muzeum věnované tomuto nápoji. Víte například, jaký je rozdíl mezi brandy, koňakem a armagnakem? Všechny tři nápoje patří do skupiny vinných destilátů. Ale i když každý koňak je brandy, ne každé brandy je koňak. Označení koňak je totiž možné používat pouze pro destiláty pocházející z francouzského města Cognac a jeho okolí. Armagnakem se zase míní brandy z okolí města Armagnac. Všechny ostatní vinné destiláty, které stejně jako koňak a armagnac zrají v sudech z dubového dřeva, se smějí nazývat pouze brandy.

Armagnac se na rozdíl od koňaku destiluje jen jednou, nemíchají se v něm suroviny různých pěstitelů vína a stále se většinou vyrábí v malých rodinných palírnách. Čím je starší, tím hebčí a rafinovanější má chuť – a také vyšší cenu.

Loď zdolává stupňovitá zdymadla, proplouvá pod kamennými mosty a my můžeme pozorovat opevněné vesnice.Loď zdolává stupňovitá zdymadla, proplouvá pod kamennými mosty a my můžeme pozorovat opevněné vesnice. | Bohumil Brejzek

Kondomy z Condomu

V Condomu se již čtyřicet let každé léto koná festival fanfár a dechovek s názvem Bandas i Penas Condom. Většinu návštěvníků zde ale více zajímá podnik na výrobu prezervativů nazvaný The Original Condom Company. Založili ho dva aristokrati – potomek francouzského krále Ludvíka XIV. Charles-Emmanuel de Bourbon-Parme, jenž se honosí titulem kníže, a hrabě Gil de Bizemont. Firma formálně sídlí v Condomu, ale prezervativy se vyrábějí v Malajsii a vyvážejí do Spojených států. V turistické sezoně je otevřeno specializované muzeum s 1773 exponáty, které dokumentují jejich vývoj od 18. století a jejich ztvárnění v nejrůznějších podobách na pohledech či upomínkových předmětech.

Policie má v Condomu trochu víc starostí než v jiných městech – musí několikrát v noci i ve dne kontrolovat, zda na některé příjezdové silnici nechybí informační tabule s názvem města. Turisté totiž rozměrné tabule neustále odcizují jako pikantní suvenýr, což zatěžuje obecní pokladnu.

Armagnac se většinou vyrábí v malých rodinných palírnách.Armagnac se většinou vyrábí v malých rodinných palírnách. | Bohumil Brejzek

Nérac – město krále Henryho IV.

Loď opouští sympatický Condom a pokračuje v plavbě do Néracu, starobylého královského města s cechovními domy na nábřeží. Dominantou tu je zámek z 15. století, kdysi sídlo krále Henryho IV., z něhož se ale zachovala jen část.

Plujeme dál kolem několika opevněných vesnic, bastid, z nichž nejzajímavější je vesnice Vianne, jež se dochovala v takřka původním stavu až do dnešních dnů. Jako jediná bastida byla pojmenována po ženě, Vianne de Gontaut Biron. Opevněná vesnice vznikla v roce 1284. Její vnitřní plocha o rozloze deseti hektarů byla rozparcelována a pozemky si rozdělili první osadníci. Ulice uvnitř bastidy jsou na sebe kolmé, hlavní jsou široké 7,68 metru a postranní jsou poloviční. Město bylo obehnáno hradbami vysokými šest až osm metrů a vstupovalo se do něj čtyřmi čtvercovými věžemi, bezpečnost zajišťovalo pět kulatých věží.

V centru bastidy na náměstí jsou otevřeny malé obchůdky a několik hospůdek. V létě se tady každý pátek kvečeru konají farmářské trhy, kde se prodávají husy, kachny, sušené švestky, med, šunka, čerstvá zelenina, nechybí ani víno a armagnac. Místní i turisté sedí, klábosí a pochutnávají si na lokálních specialitách, jimž vedle kachních jater dominují šneci.

Buzet je stará vinařská oblast. Produkuje červená, bílá i růžová vína pod označením Côtes de Buzet.Buzet je stará vinařská oblast. Produkuje červená, bílá i růžová vína pod označením Côtes de Buzet. | Bohumil Brejzek

Kraj gurmánů a vína

Možná mají pravdu. Játra od místních chovatelů jsou totiž jiná než z velkochovu. Kachny nesmí být krmeny živočišnými moučkami a poslední dny svého života jsou dokrmovány kukuřicí ručně pomocí trychtýřovitého dávkovače. Vytvoří se jim tak obrovská, tučná játra, jejichž barva, od žlutobílé přes růžovošedou až k okrové, ukáže, zda byla zvířata krmena světlou americkou, nebo domácí červenou kukuřicí.

Buzet, stará vinařská oblast ohraničená řekou Garonnou na jedné straně a lesem Landes na straně druhé, produkuje červená, růžová a bílá vína pod označením Côtes de Buzet. Vinařské družstvo Buzet kontroluje 97 procent produkce v kraji. V jeho sklepech jsou k vidění neuvěřitelné čtyři tisíce dubových sudů, v nichž víno zraje a čeká na naplnění do láhví. Zdejší vína nejsou sice tak slavná jako v nedalekém Bordeaux, ale jsou velmi dobrá.

Akvadukt nás přivedl do Agenu, cíle naší cesty.Akvadukt nás přivedl do Agenu, cíle naší cesty. | Bohumil Brejzek

Akvadukty

Před přístavem Buzet přichází křižovatka vodních cest a my zde odbočujeme do cíle naší cesty, do města Agen. Najíždíme na vodní most, akvadukt klenoucí se nad Baise, po níž jsme ještě před chvílí pluli. Vodní most nás čeká ještě jeden, těsně před vjezdem do Agenu, a je pořádně dlouhý – 549 metrů, s třiadvaceti oblouky!

Město Agen je proslulé vynikajícími švestkami. V cukrárně Confiserie Pierre Boisson, která vznikla už v roce 1835, prodávají skvělé cukrovinky ze švestek. Tyto plody se v okolí města pěstují už dva tisíce let, kdy je do Galie přivezli Římané z Blízkého východu. Jsou z nich vynikající zavařeniny, chuťově mezi povidly a marmeládou. Švestky se ale hlavně suší, nakládají do armagnaku, máčejí v různých druzích čokolád a přidávají do pokrmů. Ne náhodou tady spatřila světlo světa sušená švestka zapečená v plátku slaniny, jež je ozdobou lepších rautů. Vrchol všech delikates – a zároveň skvělou tečku za naší cestou – představuje husí paštika s příměsí armagnaku a pruhem švestkové zavařeniny.

Článek vyšel v časopisu Lidé a Země