Luxus není jen radost, ale strategická investice, ceny porostou, říká první dáma Pařížské Zita Vinšová
- U luxusních značek jako Cartier nebo Montblanc se produkty stávají alternativou k tradičním finančním nástrojům, protože si drží vysokou hodnotu i na sekundárním trhu.
- Končí doba honby za miliony sledujících, v PR strategii luxusních značek vítězí autenticita.
- V digitální době se největším luxusem stává čas a přímý kontakt. Moderní prodejce v Pařížské dnes funguje spíše jako asistent na telefonu, který klienty provází světem limitovaných edic a unikátních zážitků.
Málokdo rozumí českému světu luxusu tak jako Zita Vinšová. Přes svou agenturu EV Communications se už léta stará o PR strategii prestižních klientů, jako je například Cartier nebo Montblanc. Její jméno je v kuloárech pražské Pařížské ulice dobře známé. A její životní příběh je stejně pestrý jako výlohy luxusních butiků, které slavnou ulici lemují.
Setkáváme se v její kanceláři nedaleko Pařížské, kde mě vítá v krásném černém outfitu, v němž vyniká její štíhlá postava. Reprezentativní je slovo, jež mi okamžitě přijde na mysl; milá a s nohama na zemi, napadá mě po chvíli rozhovoru, který se nakonec protáhne skoro na dvě hodiny. Přestože jsou média úzce spjata s její prací, rozhovorům s novináři o sobě samé se Zita Vinšová spíš vyhýbá. „Myslím, že by za mě měla mluvit hlavně moje práce,“ říká čtyřiapadesátiletá žena, jež v případě e15 magazínu udělala výjimku. Přesto si i během rozhovoru pečlivě střeží soukromí. A jakkoli komunikuje srdečně, tvrdí, že obecně si lidi nepouští příliš blízko k tělu.
Do světa luxusu přišla z nečekaného místa: z Mostu. A dodnes se považuje, jak sama říká, za hrdou „Mostečandu“. Jako malá závodně tancovala a plavala. „Můj tatínek byl trenér krasobruslení. Naučil mě veškeré sporty jako bruslení, tenis, lyžování,“ vzpomíná. Jako dítě ji prý fascinovala rychlost a toužila vyhrávat. Maminka ji ale vedla také k umění. „Šest let jsem hrála na housle. Naučilo mě to vnímat design a harmonii,“ podotýká. Kombinací sportovního drilu a umělecké citlivosti definuje Zita Vinšová svůj přístup k práci.
Luxus jako investice
První italské zkušenosti. První pracovní zkušenosti sbírala v dětském domově v Mostě, kde učila děti plavat a uvažovala o dráze speciální pedagožky. „Byla to práce, která mě nesmírně naplňovala, i když bylo těžké si ji nepouštět příliš k tělu,“ vzpomíná na začátky, jež jí daly životní nadhled. Její životní cesta pokračovala v Itálii, kam se přesunula v devatenácti. Zemi si zamilovala a strávila zde dohromady pět let.
„Studovala jsem tam a také jsem se příležitostně věnovala modelingu. Nebyla jsem na přehlídky dost vysoká, ale líbily se moje ruce a nohy, takže jsem poměrně často vystupovala například v reklamách na Panasonic nebo v kampaních na silonky Oroblù. Byla to zajímavá zkušenost, která vyžadovala profesionalitu.“ Právě v Itálii nasála Zita Vinšová schopnost vnímat módu a design jako přirozenou součást života. Tehdy ještě netušila, že tyto zkušenosti jednou promění v úspěšné podnikání.
Ve 24 letech přišlo rozhodnutí vrátit se zpět do Česka. Podle ní bylo motivováno silnou vnitřní touhou „něco vytvořit sama za sebe“. Jejím hlavním kapitálem byla v té době perfektní znalost italštiny a také odvaha, jak vzpomíná. Do karet jí hrála i nová doba plná možností. Právě v začátcích devadesátých let se do Česka přesouvaly světové značky, jež tu vytvářely svá zastoupení. Vinšová hledala uplatnění u firem, kde by jazyk využila, a volba padla na tehdejší fenomén: Benetton. Vzpomíná, že značka byla v polovině devadesátých let na absolutním vrcholu a její kampaně od slavného Oliviera Toscaniho bořily mýty a tabu.
Prošla výběrovým řízením a stala se ředitelkou českého zastoupení značky, kterou vlastnil italský majitel. „Moje první kancelář byla na Staroměstském náměstí, koukala jsem přímo na orloj,“ vzpomíná na dobu, kdy se v Benettonu učila základy managementu. A také na osobní setkávání s rodinou Benettonových. „To je něco, co je v dnešní době korporátních firem s rozsáhlou strukturou už prakticky nemyslitelné.“
Škola intuitivního marketingu. Po necelých dvou letech v Benettonu přišla zlomová nabídka. Znamenala příležitost přivést do Česka další velkou italskou značku. Zita Vinšová se zachovala loajálně a svůj záměr otevřeně oznámila majitelům Benettonu. A ti ji v novém kroku podpořili. V roce 1996 tak založila se společníky firmu MaxPraga a o rok později otevřela první butik Max Mary v Praze.
Značka jí přinesla velkou zkušenost. Podílela se na všem: od systému skladu a objednávání zboží až po osobní kontakt s klientkami. Max Mara ji prý naučila to, co nazývá intuitivním marketingem. V době, kdy neexistovaly precizní digitální statistiky prodejů, musela sama rozhodovat, co ze sortimentu značky na českém trhu uspěje. „Doporučovali nám určité modely, že se budou prodávat, protože jdou dobře na odbyt v Itálii. Ale já byla přesvědčená, že u nás ne. Musela jsem si za tím stát a převzít zodpovědnost,“ popisuje situace, které ji naučily samostatnosti.
Max Maru v Česku dodnes považuje za své „dítě“, které se stalo sebevědomou a kvalitní značkou na našem trhu. Zkušenosti s etablováním značky na tuzemském trhu byly základem její další profesní etapy. V roce 2007 založila vlastní komunikační agenturu EV Communications, kde zúročuje své znalosti z módního a exkluzivního segmentu. Má dobré jméno a mezi jejími klienty jsou velké nadnárodní značky. Vedle dlouhodobé kooperace s Cartier a Montblanc si váží spolupráce se společností Pernod Ricard, které se stará ojejí prémiové značky alkoholu Prestige Selection. Zastupuje rovněž módní návrhářku Tatianu Kováříkovou a osobní PR hlídá i dalším osobnostem.
Luxus jako investice. Segment luxusního zboží nyní podle Zity Vinšové prochází zásadní transformací: „Nůžky mezi střední třídou a nejbohatší vrstvou se rozevírají. Exkluzivní segment roste a mění se v kategorii investice.“ Z jejího pohledu luxus v Pařížské ulici není jen o nákupu pro radost, ale také o strategickém ukládání kapitálu. U značek s dlouhou historií hraje roli i to, že si produkty drží hodnotu rovněž na sekundárním trhu, což z nich dělá alternativu k tradičním finančním nástrojům.
Změna nastává i v nárocích klientů. „Dnes je luxusem to, že si člověk váží svého času. Klienti chtějí služby na míru, které dříve nebyly v takovém měřítku požadovány. Mají na svého asistenta prodeje v butiku přímý mobil, on zná jejich požadavky a priority a buduje s nimi dlouhodobý vztah. Asistent zná vaši investiční historii a upozorní vás na zajímavé možnosti,“ popisuje Zita Vinšová.
Dalším trendem jsou zážitky. Například investoři do špičkových psacích potřeb či hodinek jsou často zváni přímo do manufaktur, aby viděli, jak vznikají kusy, jejichž cena se může pohybovat až v milionech korun. „Tam už klient neřeší jen design, ale unikátnost. Nebo se jedná o limitované edice zaručující budoucí zhodnocení.“ Stejné je to u lahví výjimečného alkoholu, další stále atraktivnější alternativní investice. Vysoké zhodnocení nabízí zejména whisky, rum nebo koňak.
Tohle není žádná propiska. Ani tradičnímu světu luxusu se nemohl vyhnout nástup digitálních médií a fenomény s nimi spojené. V oborech, kde působí Zita Vinšová, jsou to hlavně influenceři. Ke spolupráci si je vybírá ani ne podle počtu sledujících, ale podle toho, jestli nabízejí něco navíc, přidanou hodnotu v podobě reálného zásahu. „Raději budu spolupracovat s člověkem, který má 20 tisíc sledujících, ale je důvěryhodný, autentický a má ke značce vztah. Někdo, kdo ví, že plnicí pero Montblanc není propiska, ale vrcholné řemeslo,“ popisuje svá pravidla.
Umělou inteligenci vnímá Zita Vinšová jako pomocníka, odmítá však, aby se stala pánem. AI je důležitý podpůrný nástroj, ale inovace, jedinečnost a kreativita bude vždy na člověku stejně jako fakt, že luxusní produkt nebo příběh značky je vnímán intenzivněji v tištěném magazínu, protože nabízí větší smyslový zážitek. Digitální média jsou pro rychlé informace, tištěný titul vyžaduje větší pozornost a nabízí pocit kvality ve zpracování a fotografiích, což přímo souvisí s podstatou luxusních produktů.
