Mám teprve pár dní po reportáži ze záchranky.
Ještě pod vlivem zásahů, při kterých se minuta rovná hodině, jsem problémy záchranářů zažil z jiného úhlu. Před autobusovou zastávkou naproti výstavišti nehybně leží krvácející starší žena. Opodál stojí houf lidí. Zraněné si nevšímají. Čekají na spoj do práce nebo do školy. Mají prostě jiné starosti. Také o takové pomoci bližním mluví zkušení budějovičtí záchranáři. Na místo dojeli ve čtvrtek 24. března po sedmé hodině ranní. Ale abych jen nehanil. O pomoc se nakonec postarali dva lidé, kteří k zastávce došli později. Dívka, jež nabízela sama odvoz autem do nemocnice, a anglicky mluvící mladík, asi student. To už čekající cestující, kteří nehodu po očku sledovali, dávno zmizeli s odjíždějícím autobusem. Určitě dojeli včas.
