Některé celnice čekají na další využití zatím marně
Celnice i s pozemky zůstaly v majetku státu a spravoval je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten dostal za úkol majetek v odhadované výši 3,5 miliardy korun převést na organizační složky státu nebo územní samosprávy (kraje a obce). Starostové obcí, na jejichž katastrech se opuštěné objekty nacházely, dlouho upozorňovali, že slibované převody váznou. Mnozí začali rozpracovávat projekty hned po odchodu policistů, ale majetek od státu nepřicházel. ÚZSVM však kritiku odmítal s tím, že celý proces je značně komplikovaný. Úřad byl totiž povinen s nabídkou oslovit nejprve státní organizace, pak kraje a paradoxně až nakonec obce, jichž se transakce dotýká nejvíc. Vláda posléze úřadu uložila provést převody dokonce roku 2008. Kvůli rozličným průtahům (nesrovnalosti kolem pozemků, přístupových cest a další administrativě) se zápisy v katastrech objevují v těchto dnech. Stát nabídl bezplatné převedení za předpokladu, že nabyvatel dodrží jeho podmínky. Jednou z nich původně bylo, že budova musí plnit některý z veřejných zájmů, například vybudování zdravotního střediska, školy nebo hasičárny. Později se však podmínky zmírnily a zůstaly jen dvě. Převedený majetek nesmí nabyvatel deset let prodat a v případě opětovného uzavření hranic musí na pozemky (nebo do jedné místnosti) pustit policii. O tom, že druhá podmínka není nereálná, svědčí příklad Rakouska, které po dobu konání Mistrovství Evropy v kopané EURO 2008 obnovilo hraniční kontroly téměř na celý měsíc červen. Schengenský kodex ještě navíc ukládá povinnost zajistit bezproblémovou průjezdnost hranic. Obvykle se jedná o odstranění odbavovacích buněk, v nichž se dříve kontrolovaly pasy, závory, ostrůvky, osvětlení a podobně. V některých případech se toho zhostil přímo ÚZSVM, jindy povinnost zbyla na nového majitele.
#####Do státních rukou šlo jen devět celnic
Stát a jeho organizace projevily zájem o devět hraničních přechodů, z toho v sedmi případech již převod proběhl. Hned o pět objektů projevilo zájem ministerstvo vnitra, potažmo Police ČR, jíž připadly budovy na hraničních přechodech v Českých Velenicích, Petrovicích, Varnsdorfu, Krnově a Chotěbuzi. Policie je hodlá využívat jako svá administrativní sídla. Největší hraniční přechod v ČR Rozvadov a přechod Břeclav společně přebírají Generální ředitelství cel a Ředitelství silnic a dálnic ČR. O hraniční přechod Strážný se přihlásil Národní park Šumava. Podle Jany Zvettlerové ze Správy NP a CHKO Šumava se nyní zpracovává studie využití přechodu. Naproti tomu o přechodu Hatě, který převzalo Technické muzeum Brno, je rozhodnuto. Muzeum zde otevře stálou expozici, jež bude dokumentovat historii celnictví v českých zemích. Druhé na řadu přišly kraje, snažily se zachovat vstřícně a postoupit žádosti obcím, aby s objekty naložily podle svých aktuálních potřeb. Přesto o ně ve čtrnácti případech požádaly, obvykle na místě, kde sledují svůj strategický zájem. Obecně tuto zkušenost shrnuje Patrik Kamas, mluvčí Zlínského kraje: „Projevili jsme zájem o přechody Starý Hrozenkov a Střelná, a to zejména z toho důvodu, že přes ně vedou důležité dopravní koridory, kde by v budoucnosti mohly vést rychlostní komunikace. Chceme si udržet dohled nad těmito pozemky a urychlit tak přípravu stavby silniční tepny.“ Kraj však nezahálí, a aby údržbu objektů nemusel dotovat, rozhodl se je pronajmout. Přechod Střelná už má nájemce, o Starém Hrozenkově se právě rozhoduje. Noví nájemci je budou po částech pronajímat k dalšímu komerčnímu využití jako sklady nebo kanceláře.
#####Činil se hlavně Jihomoravský kraj
Největší zájem o majetek měl Jihomoravský kraj. V předcházejícím volebním období chtělo zastupitelstvo získat dokonce všech devět přechodů, noví radní však plány přehodnotili a uskromnili se. Na jaře tak byly na kraj přepsány přechody Hnanice, Poštorná a Lanžhot stará cesta. „O přechod Hnanice opakovaně projevilo zájem Jihomoravské muzeum ve Znojmě. V případě přechodů Poštorná a Lanžhot stará cesta existuje možnost pronájmu zájemcům na místě,“ vysvětlil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Kraji ještě připadne přechod ve Valticích, kde se počítá s využitím v oblasti lázeňství, a v Mikulově, jehož umístění je pro Jihomoravský kraj strategické vzhledem k výstavbě rychlostní silnice R52. O přechod Hraničná na Karlovarsku měla velký zájem obec Kraslice, do jejíhož katastrálního území spadá, a rovněž kraj. Přechod byl dostavěn teprve v roce 2001 a jeho hodnota se vyčísluje na 54 milionů korun. Kraj ale obci neustoupil a rozhodl, že se do objektu nastěhují silničáři. Na samotné obce tak zbylo dvacet šest přechodů.
#####Některé obce nenašly pro přechody využití
„Ani zadarmo,“ tak se vyjádřili zastupitelé v případě deseti hraničních přechodů. Budovy na hraničních přechodech Hatě, Bílá – Konečná, Dolní Marklovice, Halámky, Vratěnín, Svatý Kříž, Studánky, Velká nad Veličkou, Královec a Slavonice budou hledat majitele jinou cestou. O většinu z nich obce původně stály, ale po důkladném zvážení potenciálního využití a přihlédnutí k obecním rozpočtům od záměrů ustoupily. Těchto deset lokalit prodává ÚZSVM ve výběrovém řízení a jsou v různém stadiu rozpracovanosti. Výběrová řízení nezohledňují projekt, který by chtěl nabyvatel v místě realizovat, a tak hlavním a prakticky jediným kritériem zůstává cena. Obce na začátku hýřily plány, jak s celnicemi naloží. Když se však sešla zastupitelstva, aby vynesla verdikt, na mnoha místech se začala euforie rozplývat, protože jen málo plánů bylo skutečně reálných a realizovatelných. Řada obcí uvažovala o bytovkách, ale záhy se ukázalo, že náklady na přestavbu by byly příliš vysoké a o bydlení v odloučení není zájem. Někde tak na daru zatím prodělávají, protože musejí zajistit údržbu a zabezpečení. Starostové se však svorně shodují, že i když přesně nevědí, jak s celnicemi naložit, chtěli je získat především proto, aby měli kontrolu nad jejich dalšími osudy.
#####Dobrý příklad v Krušných horách
