Není žádným tajemstvím, že masová výroba vodíkových palivových článků je finančně nákladná a navíc poměrně složitá. Řada odborníků se proto snaží přijít na to, jak celý proces zjednodušit.
Patří mezi ně i výzkumníci z Argonne National Laboratory a Moscow Institute of Physics and Technology (MIPT). Ti nyní představili novou metodu získávání vodíku z vody, která využívá kombinaci slunečního záření a fotosenzitivních proteinů.
Zmíněné týmy tyto proteiny vložily do speciálních nanodisků, čímž vznikla napodobenina přírodní buněčné membrány. Za účelem vyvolání fotokatalýzy pak byly nanodisky rozpouštěny ve vodě společně s oxidem titaničitým a platinou, která zvyšuje efektivitu reakce.
V rámci tohoto projektu bylo aplikováno zelené a bílé světlo, přičemž druhé zmíněné produkovalo 74krát více vodíku. V obou případech však byla rychlost emise vodíku téměř konstantní a to po dobu 2 až 3 hodin.
„Naše laboratoře pracující s membránovými proteiny, zejména s nanodisky, se převážně zaměřují na biofyzikální a lékařské záležitosti,“ uvedl Vladimir Chupin z MIPT.
„Nedávná společná studie s našimi americkými kolegy však ukazuje, že spojením biologických a technických materiálů lze použít nanodisky k získávání vodíkových paliv,“ dodal.
