O peripetiích sloučení Frýdku a Místku | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

O peripetiích sloučení Frýdku a Místku

Společná historie Frýdku a Místku se píše od ledna 1943.Dvě města sloučili za války Němci. A pojmenovali ho Frýdek.

Rozhodnutí Hitlerových správců protektorátu Čechy a Morava o vzniku takzvaného Velkého Frýdku ukončilo tahanice o možném sloučení, které trvaly od roku 1919. Frýdek vznikl úředním rozhodnutím okupační správy 1. ledna 1943. Slezský Frýdek spojila s moravským Místkem, Starým Městem, Lískovcem a Sviadnovem. „Na protesty Místečanů okupanti nebrali žádný ohled,“ říká Jaromír Polášek z frýdeckého Muzea Beskyd. Po válce úřady sloučení potvrdily, i když spory a diskuze kvůli názvu trvaly ještě mnoho let. Stát a město se teprve v šedesátých letech minulého století dohodly na pomlčce v názvu.

„Moravané a Slezaci svorni jak ftaci…“

Učitelka Olga Tlučková, původem z Bruzovic, o spojení měst napsala v nářečí básničku. Smířlivost, kterou vyjadřuje vztah lidí z dvojměstí, je však spíše chtěná než skutečná. „Frydek-Mistek to je město, kjere rušo tajak těsto. Mame my tu zlate ftaky, aji same panelaky…V nazvu města čarku mame, kvuli ni se něhadame. Moravane i Slezaci svorni su jak ti zlati ftaci…“, napsala Tlučková. Pravdou je, že pro obyvatele Frýdku-Místku je nejtypičtější vzájemná rivalita, která je někdy i na škodu. „Kdykoliv se měla stavět v Místku nějaká významná budova nebo úřad, Frýdečané se ozývali, proč ne u nich. A naopak. Na tom třeba ztroskotaly i snahy postavit městské divadlo,“ říká loutkoherec a zastupitel Jan Krulikovský. První pokusy spojit Frýdek a Místek začaly po vydání novely k obecnímu zřízení v roce 1919. „Správní komise Frýdku tehdy požádala vládu a spojení Frýdku a Místku s Baškou, Dobrou, Hodoňovicemi, Kunčičkami u Bašky, Lískovcem, Lotrinkovicemi, Panskými Novými Dvory, Starým Městem a Zelinkovicemi,“ říká historik Petr Juřák. Všechny obce se nejprve vyslovily pro, pak některé vzaly souhlas zpět. Poukazovaly na zadluženost Frýdku a Místku, velkou vzdálenost od center, odlišný venkovský ráz obcí. Ministerstvo vnitra pak navrhlo dvě užší varianty sloučení, ale ty odmítl Místek.
Podle Poláška dohodu zkomplikovala také snaha přiřadit společné město pod Slezsko, kde Zemský fond slezský vybíral zvláštní poplatky.

Hlasování bylo fiasko

Už tehdy bylo velmi citlivé téma to, jak by se sloučené město mělo jmenovat. Jednota přátel Masarykovy akademie práce navrhla roku 1920 název Bezručov. „Nebylo však síly, která by zlomila sílící frýdecký a místecký lokální patriotismus, za kterým byl také boj o politickou moc, hospodářské výhody a nadvládnu jednoho města nad druhým,“ říká Polášek. Němečtí okupanti vyřešili všechna proti jediným úředním rozhodnutím.
Název Frýdek sice urážel Místečany, ale za války měli lidé jiné starosti. „Po roce 1945 začaly nové diskuze o výhodách a nevýhodách sloučení. Podpořil je dekret prezidenta Beneše, který umožňoval obnovení obcí, které zanikly v době nesvobody,“ vysvětluje historik Juřák. Nejvíce o samostatnost usiloval Sviadnov, nakonec ale úřady potvrdily původní sloučení. Obyvatelé měli v roce 1945 možnost ovlivnit název společného města ve veřejném hlasování. „Skončilo to fiaskem. Zúčastnilo se pouze 1293 obyvatel. Pro název Frýdek se vyslovilo 465 lidí, pro Místek 183 lidí, 255 hlasujících chtělo název Frýdek-Místek, 212 Bezručov,“ líčil Polášek.

Mohl to být i Stalinov

Lidé navrhovali také Bezručův Hradec, Turistov, Místek-Frýdek, Beskyd, Hradec nad Ostravicí, Lašín, Ondrášov, Nové Město, také Molotov či Stalinov. Prozatímní název byl Frýdek Místek, ale další prezidentský dekret určil, aby se pro město užíval úřední název Frýdek. Frýdecký národní výbor opakovaně žádal změnu na Frýdek Místek, tehdy ještě bez pomlčky. Státním úřadům se zdál tento název příliš dlouhý a nepraktický. Ministerstvo vnitra to nakonec vyřešilo tím, že v roce 1950 změnilo název na Místek. Následovaly protesty ještě větší. „Frýdečané s tím nesouhlasili. Tvrdili, že Frýdek je mnohem větší a významnější a je tedy nespravedlivé, aby se město jmenovalo Místek,“ říká Polášek.
Historik Juřák dodává, že název Místek způsobil také řadu zmatků. „Některé úřady měly své sídlo ve frýdecké části města, ale v názvu měly Místek. Občan, který dorazil do místecké části, se až tam dozvěděl, že musí zpátky do Frýdku,“ líčí Juřák.
Představitelé města proti postupu ministerstva protestovali, ale až o pět let později docílili, že dvojměstí dostalo název Frýdek Místek bez pomlčky. Koncem šedesátých let přibyla i pomlčka. Ta se objevila už na začátku minulého století také v názvu společného vlakového nádraží.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!