„Odhalili jsme krkavčí matku” | E15.cz

„Odhalili jsme krkavčí matku”

„Případ týrané dcery mě dost vzal, i když snesu hodně,“ říká kriminalistka Michaela Kučerová v rozhovoru pro týdeník Sedmička.

Brněnská komisařka Michaela Kučerová je matka i babička. Pro své děti a vnoučata by udělala cokoliv. V práci se však setkává s dětmi, které lásku mnohdy vůbec nepoznaly. Loni se pustila do vyšetřování případu, kvůli kterému ani nespala. Setkala se s dívkou, kterou matka bila, zavírala do sklepa a psychicky týrala. „Nic podobného jsem za svou dlouholetou praxi neviděla. Holčička byla úplně na dně a ze začátku vyšetřování ani nemluvila,“ vzpomíná Kučerová na těžko uvěřitelné chování matky ke své dceři. Případ teď policie po roce zveřejnila.

Co se v rodině za ta léta dělo? Jednatřicetiletá žena měla dceru s mužem, s nímž už nebydlí. Devítiletá holčička tak pro ni byla jakýmsi hromosvodem. Fyzicky a psychicky ji týrala nejméně tři roky. Hrubým způsobem jí vulgárně nadávala a požadovala po ní plnění neúměrně náročných úkolů. Měla na ni zkrátka vysoké nároky. Přestože měla dcera samé jedničky, musela doma pořád dokola psát úkoly a stále se učit. Za tři roky týrání se na holčičce chování matky podepsalo. V domě, kde bydlela, s nikým nemluvila. Když ji na chodbě soused pozdravil, odpověděla. Ale hned sklonila hlavu a zatvrzele mlčela.

Okolí si ničeho zvláštního nevšimlo? Navenek žila neúplná rodina spořádaný život. Holčička chodila do školy jako princezna. Byla učesaná, umytá a nosila čisté oblečení. Maminka jí nikdy nezapomněla nachystat svačinu. Možná proto si nikdo z domu nevšiml dívčina týrání.

Co s holčičkou krkavčí matka všechno dělala? Matka na holčičku také křičela, že je neschopná, že nic neumí a že ji nechce vidět. S takovými slovy ji zavírala do sklepa. „Vezmu si tě, až budeš hodná,“ řekla jí a zamknula. Dívka její jednání zřejmě nechápala, protože se ve škole velmi dobře učila a plnila veškeré matčiny příkazy. Přiznávám, že za svou dlouholetou kariéru je to skutečně první případ, kdy jsem se setkala s tak zničeným dítětem. A to mi ročně projdou rukama desítky týraných dětí.

Podle čeho jste případ odhalili? Loni v březnu se na policii obrátila výchovná poradkyně základní školy, kterou dívka navštěvovala. Matka totiž dceru tehdy zbila tak brutálně, že měla na krku podlitiny, kterých si nešlo nevšimnout. Okamžitě se rozběhlo rozsáhlé vyšetřování, které trvalo téměř tři čtvrtě roku. Na jeho konci je obvinění ženy z trestného činu týrání svěřené osoby. Trestní sazba se v tomto případě pohybuje kolem osmi let vězení. Případ už je dokonce u Městského soudu v Brně.

Jak je na tom holčička teď? Dívka je v péči odborníků a pomalu se začíná zbavovat depresí. Řekla bych, že trpí syndromem Popelky. Dívky, která musela snášet zlo.

Jaké měla pro své jednání vysvětlení matka? Při výsleších vyšlo najevo, že si týrání vůbec nepřipouštěla. Tvrdila, že žije spořádaný život matky samoživitelky. Ona ale opravdu tak navenek vystupovala. Přísnější režim vysvětlila tím, že chce pro své dítě jen to nejlepší. Nevím, jestli je pro dítě nejlepší to, že napíše domácí úkol sedmkrát. Jsem matka a babička a tohle fakt nechápu. Domnívám se, že si na holčičce léčila svoje mindráky.

Devítiletá holčička bylo její jediné dítě? Matka má ještě další dvě děti, ale ty jsou zatím ještě malé.

Ty netýrala? Podle všeho ne. Jsou v pohodě. Ale těžko říct, jak se jejich život bude vyvíjet dát. Jak jsem řekla, dcera byla matčiným hromosvodem. Teď s ní není, takže může hledat někoho, na kom by se vozila.

Poslední podobnou medializovanou kauzou bylo týrání dvou chlapců v Kuřimi. Přibývá takových případů? Řekla bych, že počty jsou pořád stejné. Lidé si ale více všímají. Policistům se ozývají sousedé či učitelé ze škol. Případy se navíc šíří tiskem a televizí. Za to novinářům děkuji, protože veřejnosti otevírají oči.

Kolik případů týrání jste loni řešili? V Brně jich bylo jedenáct. Většinu z nich jsme uzavřeli a pachatelé teď čekají na soud.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!