Nejen rozkvetlé brněnské parky a siluety Petrova inspirují k básnění. Múzou může Brňany políbit i pohled na rozkopané ulice či cesta tramvají ucpaným centrem. Ukázali to v soutěži Brněnská sedmikráska, ve které se desítky básníků utkaly o nejlepší oslavnou báseň o Brně.
„Přišly nejrůznější typy textů. Od jednoduchých říkanek, přes veršované průvodce městem až po díla slušné úrovně. Letos se často opakoval motiv švédského obléhání Brna. Celkově textů v porovnání s loňským ročníkem přibylo. Na druhou stranu ubylo rýmů jako Brna – srna nebo město – těsto,“ pochvaluje si porotce Miroslav Balaštík z nakladatelství Host, které soutěž pořádalo.
Z renomovaných českých básníků se letos nikdo nezúčastnil. „Tito umělci neradi píšou podle zadání,“ říká Balaštík.
132 básní o Brně
Pětičlenná porota vítěze vybírala ze 132 příspěvků, někteří soutěžící jich poslali i více než jeden. „Rozeznat dobrou báseň od sice milého, ale amatérského veršování je snadné. V užším výběru nám zůstalo jen několik básní,“ objasňuje porotkyně Alena Blažejovská.
Všechny příspěvky nakonec převýšilo Tropické dětství v Brně od Jana Spěváčka. „Vítězná báseň vyjadřuje radost z Brna a to, že tímto městem je možné se inspirovat a prožívat ho hravě. Autor je schopný pracovat s metaforami a personifikací. Když mu v básni ožije přechod pro chodce a vydá se spásat Černá pole, čtenáře to naplní až radostným vzrušením,“ poznamenává Blažejovská k vítězné básni.
Spěváček se při tvorbě nechal inspirovat básněmi Konstantina Biebla a Jana Skácela. „Přátelé i jiní lidé mi říkají, že báseň nechápou. Mně přitom nepřijde těžká. Například čichaný lev je lvem z manéže z básně Kvadratura kruhu ze sbírky Dávné proso Jana Skácela. Manéž je kruh, rynek také,“ vysvětluje svou inspiraci Spěváček, který vystudoval češtinu a živí se jako korektor.
Jeho verše už dříve otiskly literární časopisy. „Poezii se věnuji tak, jak si mě sama přivolá. Občas básně tisknu na velkoformáty a lepím je na staré, opuštěné zdi,“ líčí Spěváček, který si rád čte českou poezii.
