Višňový sad je poslední hra Antona Pavloviče Čechova. Je považována za autorův největší skvost. Východočeské divadlo ji v sobotu 16. října uvede jako svou první premiéru letošní sezony.
Čechov stále žije
„Čechov se na evropských jevištích hraje stále, stejně jako Shakespeare,“ říká dramaturgyně Jana Uherová. Platí to i o Pardubicích, kde se nedávno hrál Racek.
„Tento autor nepřináší divákům jen úlevný smích, je složitý. Racek zafungoval jak u diváků, tak u souboru. Využili jsme toho, že máme připravenou půdu pro další Čechovův titul,“ vysvětluje Uherová. Stejně jako v Rackovi, tak i ve Višňovém sadu se publikum setká s postavami, které se utápějí v iluzích a prázdnotě. S lidmi, kteří jsou nešťastní a pasivní. Na svůj zadlužený statek se vrací z ciziny majitelka Raněvská. Pro jeho záchranu nic nepodnikne a o své panství přijde.
„Čechov je pro mě guru dramatiky 20. století,“ přiznává režisér inscenace Petr Novotný. Se souborem při zkoušení vede dialog o tom, jestli se má člověk celý život věnovat jenom jednomu vztahu nebo má být otevřený novým příležitostem. Zároveň se snaží nechat hercům i jejich prostor.
„Každý si přináší vlastní pohled na Čechova. Přitom tím nikoho neruší. Ostatní jsou schopní k tomu okamžitě zaujmout svůj postoj, aniž by jim to ničilo jejich názor,“ popisuje nastudování Novotný.
Čechovovy hry se dají jen těžko žánrově zařadit. Sám autor se po prvním uvedení Višňového sadu v Moskvě rozčiloval: „Proč je na plakátech moje hra tak vytrvale označována za drama?“ Autor s humorem pracuje takovým způsobem, že divákovi mnohdy nečekaně ztuhne úsměv.
Komedie nebo drama?
„Zabývá se stejně razantě věcmi vážnými i nevážnými. On ty jablka a hrušky na jevišti neustále mísí, žongluje s nimi,“ říká Petr Novotný. Žánr se neustále během hry proměňuje. Hrdinové jsou k smíchu i politování. „Navíc se na jevišti často nic neděje. Ale je to napsané tak, že to podstatné se pak děje uvnitř diváka, kde se všechno poskládá a zapadne do sebe,“ dodává dramaturgyně Uherová. V Pardubicích se Višňový sad hrál naposledy před třiadvaceti lety. V posledních letech vzbudilo největší pozornost nastudování Divadla na Vinohradech režiséra Vladimíra Morávka s herečkou Dagmar Havlovou. Tento titul má teď na repertoáru také ostravská Aréna.
