Parkování v centru? Bez šance

Je středa dopoledne a hodiny na radnici právě desetkrát odbily. Po silnici na nábřeží se oběma směry sune téměř nepřetržitá kolona aut. V jednom z nich sedí i redaktor.
Vypravil se zjistit, jak obtížné je najít ve všední den místo k zaparkování u úřadů
a zdravotního střediska, které denně navštíví stovky Hradečáků. Zdá se, že se šesti stovkami placených a neplacených míst v centru by to neměl být problém.

Na úřad a poštu

Prvním úkolem bylo zaparkovat co nejblíž městskému úřadu a hlavní poště. Vydávám se proto na místo, na které
s jistotou míří většina řidičů. Na parkoviště u vysokoškolských kolejí.
Ale ouha. Na každém z dvaapadesáti bezplatných míst už někdo zastavil. Stahuju proto okénko a rychle se ptám kolemjdoucích studentek, kde bych mohl auto nechat. „Zkuste to tady tou ulicí od gymplu nahoru nebo v Klášterské,“ ukazuje devatenáctiletá Jitka Benešová. Pochybuje ale, že něco najdu.
Obavy jsou zcela na místě. Na vyhrazených místech jsou auta natěsnaná k sobě. Před budovou obchodní akademie už mají dokonce dvě na kolech botičku. Podobná nejspíš brzy čeká řidiče červené fabie, který v Klášterské ulici zastavil na místě pro zásobování.
„V blokovém řízení je nejvyšší pokuta za takový přestupek dva tisíce korun. Odtažení hrozí v situacích, kdy vozidlo překáží provozu nebo jinak ohrožuje bezpečnost,“ uvádí vrchní strážník Luboš Müller,
s čím může bezohledný řidič počítat.
Na Masarykově náměstí štěstí ani nepokouším. Těch pár míst je volných snad jen
v noci. Jedu dál Růžovou ulicí a po chvíli odbočím doleva ke sportovní hale a zimnímu stadionu. Z dálky to vypadá, že konečně bude kde zastavit. Zdání bohužel klame. Místo bych našel, ale jenom v případě, že by řidič žlutého chevroletu neparkoval na dvou najednou.
Blíží se půl jedenáctá, což znamená pětadvacet minut neúspěšného pátrání. Ani za zimním stadionem neuspěju. Sedmdesát placených míst je obsazených. „To je hrůza, co,“ křičí na mě z protijedoucího auta stavař Radek Holý. Potřebuje na hodinu na úřad
a nemůže zaparkovat. „Dal bych jim i daleko víc než těch pět korun,“ ukazuje na parkovací automat. Moje další cesta vede na parkoviště na Parkány, místo, kde se šance zaparkovat auto téměř pokaždé rovná nule. Je tomu tak i dneska. Kapacita míst, tedy osmašedesát, je
o víc než pár vozidel překročená. Jenom pod zákazem stání se těsnají čtyři vozy. Konečně! Ve chvíli, kdy dorazím na patrové parkoviště naproti restauraci U Papoušků, nacházím volné místo. A to jen díky tomu, že mi ho řidička černého favorita na poslední okamžik uvolnila.
Pátrání po jediném volném místě ve městě mi nakonec trvalo téměř pětačtyřicet minut.

K poliklinice

Test pokračuje krátce po jedenácté hodině. Zjišťuji, jak obtížné je najít místo u hradecké polikliniky.
V duchu si říkám, že parkoviště bude určitě plné. To, co po příjezdu uvidím, ale předčí všechna očekávání. Uprostřed parkoviště různě zastavují auta a z nich vystupují lidé. Většinou důchodci s francouzskými holemi. Co nejrychleji se snaží dostat na chodník, do bezpečí. Pár řidičů své pasažéry podobným způsobem vyloží i dole, uprostřed hlavní silnice a k poliklinice ani nezajede.
Hledání vzdávám, a abych nepřekážel, auto nechám na placeném místě za Jednotou naproti starému vjezdu do nemocnice. Opět, doslova narváno. Čeká tu na mě jediné volné.
Před poliklinikou, kam se vracím pěšky, chaos pokračuje. Starý řidič nechá auto stát přímo v kopci, vystoupí, otevře dveře své manželce na sedadle spolujezdce, podá jí hole a dovede ji k okraji silnice. Celá akce trvá přes dvě minuty. Během těch se za starou škodovkou vytvořila dlouhá fronta, překážející provozu.
„A co máme dělat?“ zlobí se osmasedmdesátiletá Vlasta Melicharová. „Místo tu není,
a já sem potřebuju jezdit třikrát do týdne. Máme v autě modrou cedulku pro zdravotně postižené lidi, ale všechna čtyři vyhrazená parkovací místa tady jsou pokaždé zabraná,“ vysvětluje situaci.
O kus dál se na parkování ptám pětadvacetiletého Martina Bláhy, který s nohou v sádře skáče o berlích.
„Přivezla mě přítelkyně. Jela nakoupit do obchoďáků a pak čeká s autem tam, dokud jí nezavolám. Škoda, že nejsme místní. Mohli bychom jezdit městskou. Je to blázinec,“ krčí rameny.

KDE V CENTRU HRADCE ZAPARKOVAT:

Zadarmo: Sběrný dvůr (75 míst), Parkány (68 míst), za VŠE Sviták (56 míst), u kolejí VŠE (52 míst), Park u MŠ v parku (50 míst)
Za poplatek: Zimní stadion (69 míst), patrové U Papoušků (56 míst), náměstí Míru (47 míst), dvůr jezuitské koleje
u poledníku (35 míst), Klášterská ulice (33 míst)