Vzpěrač Baníku Havířov Patrik Krywult přes své mládí ve své kariéře vybojoval celkově už čtrnáct republikových titulů. Tuto sezonu ale po dohodě s trenérem vynechává. Chce se soustředit pouze na studia na vysoké škole.
Kdo Vás přivedl ke vzpírání? Se vzpíráním jsem se seznámil díky dědečkovi, který byl ligovým vzpěračem v Bohumíně, kde jsem začal se vzpíráním i já. V roce 1994 jsem přestoupil do Sportovního klubu vzpírání Baník Havířov. Celkově se vzpírání věnuji deset let.
Za svou vzpěračskou kariéru jste překonal více jak šedesát českých rekordů. Jaký je to pocit přepisovat rekordní tabulky? Mám radost nejen z nového rekordu České republiky, ale z každého svého, ať již tréninkového či soutěžního, zlepšení a pokud se mé výkony alespoň částečně blíží k výkonům evropské špičky, pak je to pro mě velice příjemný pocit, který je mým hnacím motorem do dalších tréninků.
Jaký byl váš poslední rekord? Loni v listopadu jsem vytvořil nový český rekord v nadhozu v juniorské kategorii. Zvedl jsem 140 kg. Byl jsem šťastný, že ta všechna každodenní dřina přinesla ovoce.
Dočetla jsem se, že za svou vzpěračskou kariéru jste získal několik titulů mistra České republiky. Víte přesně, kolik jich doposud bylo? Vím to úplně přesně. V kategorii mladších žáků jsem se stal mistrem republiky dvakrát. V kategorii starších žáků také dvakrát. Poté v juniorech do 17 let třikrát. Do dvaceti let jsem získal dokonce pět titulů a v kategorii mužů už mám také dva triumfy, což znamená čtrnáct titulů mistra České republiky.
Předpokládám, že jste se dokázal prosadit i na mezinárodním poli. To ano. Velmi si vážím umístění na mistrovství Evropy družstev, kde jsme se s kolegy z reprezentace stali dvakrát vicemistry Evropy. Poprvé to bylo v italské Veroně v roce 2006 a následující rok ve švýcarském Lausanne. Ze svých individuálních úspěchů si nejvíce cením umístění na evropském šampionátu do 17 let, které se konalo v italské Pavii, kde jsem skončil v roce 2007 na šestém místě.
Můžete říci, že úroveň vzpěračství v Čechách je na srovnatelné úrovni s ostatními evropskými zeměmi?
Ne a ještě jednou ne. Naše vzpírání se v ničem se světem srovnávat nemůže. Všechno je jen a pouze o penězích, které ve vzpírání nejsou, protože to bohužel, není sponzorsky atraktivní sport.
Letošní sezonu máte v podstatě ještě před sebou. Na který závod se budete nejdůkladněji připravovat?
Vzhledem k náročnosti přípravy na vysokou školu a současném studiu jsme se s trenérem dohodli, že tuto soutěžní sezónu vypustím, avšak stále se podle dvouletého individuálního tréninkového plánu připravuji tak, abych se mohl probojovat na olympijské hry, které se budou v roce 2012 konat v Londýně.
Máte nějaký vzpěračský sen, který byste si chtěl splnit? Mým cílem je start na olympiádě. Nejšťastnější bych byl, kdyby se mi podařilo získat i nějakou olympijskou medaili.
