Část svého dětství strávil u Máchova jezera. Miloše Formana, jednoho z nejvýznamnějších českých a světových filmových režisérů, autora oscarových opusů Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus, zavál osud na několik let na Českolipsko.
Sedmička vystopovala příběh penzionu Rut, který na břehu Máchova jezera ve Starých Splavech vybudovali režisérovi rodiče. Je to příběh, na kterém lze dobře popsat tragické události, které rodinu Formanů potkaly.
Zamilované místo
Je rok 1926. Na nádherném místě na břehu Máchova jezera stavějí vilu manželé Anna a Rudolf Formanovi.
Je to jejich zamilované místo. Objevil ho Rudolf. Za první války sloužil mimo jiné u pěšího pluku v České Lípě a v okolí Doks pak byl s armádou na manévrech.
Úžasné místo pak ukázal své milé – Anně. Ještě za první války se s ní oženil a v roce 1917 se jim v České Lípě narodil první syn. Rodina se pak usídlila v Čáslavi. Na krásné místo u rybníka pod Bezdězem ale nezapomněli. Především Anna ne.
„Prababička byla úžasná vizionářka. Koupila tady jeden z prvních pozemků, takže si mohla vybrat opravdu nejlepší místo. A v roce 1926 se tady začalo stavět. Postavila tady na břehu rodinnou vilu a pak si říkala, že by se dala využít pro rekreaci,“ popisuje začátky rodinného podniku Adam Procházka, pravnuk zakladatelů a vnuk Blahoslava Formana, nejstaršího bratra světoznámého režiséra Miloše Formana.
Tak vznikl penzion Rut. Na Lázeňském vrchu ve Starých Splavech u Máchova jezera ho Formanovi provozují dodnes.
Využít dům jako penzion byl od Anny Formanové průkopnický krok. Staré Splavy se sice začaly oblíbeným letoviskem stávat už od počátku 20. století, ale slibný rozvoj pak přerušila první světová válka a k obnově docházelo až ve 20. letech.
Rekreační zařízení, která tu tehdy byla, ale byla německá. Penzion Formanových byl prvním českým penzionem u dnešního Máchova jezera.
„Byl to bezesporu největší podnik v životě mých rodičů. Čtrnáct pokojíků se pronajímalo na týden či na měsíc. Byla tu kancelář, jídelna a k hotýlku patřila i malá cukrárna. Dům se na zimu zavíral a sezona trvala pouze od června do září,“ popsal později ve své knize Co já vím? Miloš Forman.
Slavný režisér se narodil v roce 1932, když už byl penzion vybudován. První zápis v návštěvní knize penzionu z toho roku zní: „První náš host v r. 1932 – náš Milošek. Mnoho štěstí!!!“
Od té doby vítal Miloš každou novou letní sezonu u Máchova jezera až do roku 1950. Vždy v květnu se Anna Formanová s malým Milošem vypravila do Starých Splavů, aby připravila penzion na novou sezonu. Na začátku prázdnin pak za nimi dorazil i Rudolf se staršími syny.
Máchovu jezeru se v té době říkalo různě. V německém prostředí Dokska se nejčastěji objevoval název Hirbšberský rybník. To se Rudolfu Formanovi nelíbilo. „Otci ten název připadal moc fádní,“ zaznamenal ve svých vzpomínkách Miloš Forman. „Proto napsal článek do místních novin, v němž navrhoval, aby se jezero přejmenovalo podle slavného romantického básníka, pro něhož se stalo inspirací k jeho nejlepšímu dílu.“ A název Máchovo jezero se ujal.
Penzionu Rut se v těch letech velmi dobře dařilo. „Stalo se z něj sídlo české inteligence, vlastenecké doupě. Sjížděla se sem spousta zajímavých lidí, ve staré návštěvní knize, kterou uchováváme doma v Čáslavi, lze najít velká jména. Byli tu třeba bratři Čapkové,“ vypráví Adam Procházka, zástupce jedné z nejmladších generací rodu Formanů.
Penzion v Sudetech
Později ale všechno začalo nabírat smutné až tragické obrátky. V roce 1938 postoupilo Československo v důsledku mnichovské dohody Německu pohraničí, takže penzion Formanových se rázem ocitl na německém území. O rok později začala válka.
„Za války bylo Máchovo jezero podivnou končinou. V Sudetech nezůstala jediná česká škola, takže jsem musel chodit do německé školy v Doksech,“ vzpomíná Miloš Forman.
V roce 1940 zatklo gestapo jeho otce, který ilegálně působil v odbojové skupině. Věznili ho na několika místech, mimo jiné i v České Lípě.
O dva roky později zatklo gestapo i Annu Formanovou a penzion převzali Němci. Stalo se z něj rekreační zařízení pro těhotné ženy německých důstojníků.
Rodiče bratrů Blahoslava, Pavla a Miloše byli posláni do koncentračních táborů. Z Osvětimi a Buchenwaldu se už nevrátili. Po válce tak museli bratři pokračovat ve snu své matky sami.
Dlouho to ale nevydrželo. V roce 1950 penzion zabavilo ROH – Revoluční odborové hnutí – a z penzionu Rut se stala rekreačka.
Penzion se Formanům vrátil až po roce 1990. Vzkříšení jeho slávy tehdy zařizovala především Blahoslava, dcera nejstaršího z bratrů Formanových, který v roce 1960 tragicky zahynul v Tatrách. Blahoslavu na dálku z Austrálie a USA podporovali Pavel a Miloš.
„Strýček Pavel sem do Splavů jezdil jednou za rok. Miloš sem zavítá, kdykoliv je v Česku,“ říká o bratrech svého děda Adam Procházka. Rodinný podnik dodnes funguje.
