Badminton je pro hodně lidí pinkání u vody nebo na zahradě. Je to ale i závodní sport, který se hraje pouze v halách. Čerstvě bronzová juniorka Petra Pilařová vzala raketu do ruky poprvé jako desetiletá o dovolené.
Který úspěch je pro vás nejcennější?
Vážím si všech medailí z mistrovství ČR, ať už z žáků nebo dorostenců. A nejvíce stříbrné z mistrovství do třinácti ve dvouhře dívek a ve čtyřhře dívek z mezinárodního turnaje ve Slovinsku.
Medaile ze Slovinska je poměrně čerstvá.
Tento turnaj považuji za letošní nejúspěšnější. Ve dvouhře jsem se dostala do čtvrtfinále a ve smíšené čtyřhře pak se spoluhráčkou Kateřinou Tomalovou (Sokol Klimkovice) až do finále. Na Ukrajinky jsme ale už nestačily. I přes to je pro mě druhé místo velikým úspěchem.
Badminton je fyzicky náročný sport. Jak trénujete? V červenci jsem odpočívala, ale první týden v srpnu jsem byla na kondičním soustředění ve Mšeně. Potom jsme si do Ústí pozvali na týdenní herní soustředění trenéra a hráče Adama Hobzika z Prahy. Pak následovalo další soustředění. Teď chodím třikrát týdně na tréninky a trénuji i o víkendech, kdy nejsou turnaje.
Čím trávíte tu špetku volna, která vám zbyde? Většinou stejně s lidmi z badmintonu. Někdy jdeme na squash, jindy do aquaparku nebo na diskotéku.
Na jaře vás čeká maturita. Budete muset kvůli ní z badmintonu ubrat? Maturita je přednější, budu se snažit skloubit badminton a školu. Když to nepůjde, tak si od sportu na chvíli odpočinu.
