Plzeň není podle mínění ministerstva Bezpečné město

Projekt Bezpečné město v Plzni nefunguje, jak má. To alespoň tvrdí Petr Kubis – jeho duchovní otec, který měl v otázkách bezpečnosti udělat z Plzně výkladní skříň celé republiky. Vedení městské policie a někteří plzeňští politici mu to ale neumožnili. Plzeň měla být „bezpečným městem“ od ledna tohoto roku. Při slavnostním zahájení projektu přijel do Plzně tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, který dával Plzeň za skvělý nápad za příklad celé republice. Leckterý politik si na projektu přihříval svoji polívčičku a chválil ho v médiích. Kubis, který na konci října z Plzně odešel, tvrdí, že celý projekt některým politikům a městské policii slouží jako pozlátko před občany.

„Měli by se stydět. Z Bezpečného města tu udělali šaškárnu,“ říká naštvaně Kubis. Zajímavé je, že jedním z důvodů, proč minulý týden dostal ředitel krajského ředitelství policie Západočeského kraje Miloslav Maštera hodnost generála, byla spolupráce plzeňských policistů právě na projektu Bezpečné město. „Je to příklad dobré práce i pro jiná města,“ prohlásil na slavnostním vyhlášení ministr vnitra Martin Pecina. Policie ale na projektu spolupracuje. Kámen úrazu je jinde.

Bojkot strážníků

Za kulhajícím projektem podle Kubise stojí jediný muž – Luděk Hosman – bývalý velitel plzeňské městské policie, který minulý týden rezignoval kvůli opsané bakalářské práci na Právnické fakultě Západočeské univerzity. Projekt od samotného spuštění spolu s ním bojkotuje celá městská policie. Co projekt obsahuje? Petr Kubis, bývalý dlouholetý profesionální policista, držitel titulu Policista roku 2006, Bezpečné město rozjel už dříve v Sokolově. Jeho základní idea připadala mnohým bezchybná: zkoordinovat práci policie, městské policie a místních politiků. Každý obyvatel města získal možnost obrátit se se svými připomínkami na konkrétní lidi. Zprovozněn byl i nový portál www.bezpecnemesto.eu, kde může každý Plzeňan zjistit, který strážník, policista a zastupitel má zodpovědnost za jeho obvod a ulici. Městští strážníci měli sloužit v jednotlivých okrscích jako strážníci za první republiky.

To by pro ně znamenalo víc pochůzek, lepší znalost svěřeného okrsku i místních lidí, ale hlavně víc práce. To se podle Kubise strážníkům nezamlouvalo, a tak se plnění úkolů vyhýbali. Také proto nešetří na adresu městské policie slovy kritiky. „Systém fungování městské policie měl být dopředu připravený. Nakonec nebylo zařízeno nic,“ uvedl Petr Kubis. Totéž tvrdí i Tomáš Hirt, člen Komise pro bezpečnost plzeňského magistrátu, která na projekt dohlížela. „Pokud bylo vše na ceremoniální úrovni a u slavnostního podepisování smluv, bylo vše v pořádku. Když se městská policie měla do projektu zapojit, skutek utek´,“ uvedl Hirt. Po lednovém spuštění projektu vznikl Odbor bezpečnosti a prevence kriminality, složený z bývalých dlouholetých policistů, který měl mimo jiné na činnost strážníků dohlížet. „Každý týden posílali strážníci výsledky činnosti, které pracovníci odboru vyhodnotili,“ popisuje Kubis.

Ze zprávy o činnosti městské policie, kterou potom odbor vypracoval, lze jasně vyčíst, že městská policie v Plzni rozhodně nepracuje, jak má. Někdo by možná mohl říct, že se fláká. Každý strážník vyřeší za den v průměru 0,3 přestupku, za který padne pokuta. Všech přestupků, včetně těch nepokutovaných, je 1,2. Sem patří i přestupky řešené domluvou, které se nedají prokázat. „Nevím, co městská policie dělá. Na Bezpečném městě nespolupracovala. Nevykazuje žádné velké výsledky,“ říká Kubis.

Dohled se nelíbil

Zevrubné zkoumání pracovní morálky se vedení městské policie nelíbilo, a tak připravilo odvetu. V září vypracovalo svou vlastní hodnotící zprávu projektu. V ní některé mechanismy fungování projektu Bezpečné město přirovnalo k akcím totalitní StB a uličních výborů. Pod zprávou je podepsaný právě Luděk Hosman. Ten samý Hosman, který projekt nejdříve při úvodních ceremoniích vychválil a do médií mu vyjádřil plnou podporu.

Stanovisko současného vedení městské policie je už smířlivější. „Pokud je mi známo, tak během posledních dvou jednání se snažíme najít možnosti, jak na projektu co nejefektivněji spolupracovat,“ uvedl Martin Šimera, který byl do čtvrtka pověřený vedením městské policie. Petr Kubis to považuje za výmluvu. „Je směšné teď hledat výmluvy. Projekt se připravoval už téměř rok,“ vysvětluje.

Pochybuje i ministerstvo

Když v lednu tohoto roku zástupci radnice i Policie ČR podepisovali Koordinační dohodu, která projekt odstartovala, padala při tom velká slova. „Je to průlom v dosavadní práci policie,“ prohlásil do médií tehdejší ministr vnitra Ivan Langer. Dnes již jsou na ministerstvu vnitra k „plzeňskému modelu“ projektu Bezpečné město zdrženlivější. Podle Martina Linharta, ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, si od rozběhnutí projektu ve větším městě, jako je Plzeň, ministerstvo hodně slibovalo. „Teď se ukazuje, že městská policie projekt nepřijala za vlastní. Za úspěch ručil Luděk Hosman. Strážníci ale projekt bojkotují, z jejich strany je zde zjevná nechuť na něčem spolupracovat,“ uvedl.

Primátor Pavel Rödl však s tímto názorem nesouhlasí. „Je zapotřebí, aby došlo k přizpůsobení projektu reálným možnostem. Každopádně tento projekt obdobnou chybou již jednou zkrachoval v Sokolově,“ tvrdí primátor. To rozčílilo vedení sokolovské radnice natolik, že pošle do Plzně dopis s žádostí o omluvu. „Nevím, kde pan primátor tuhle informaci vzal. V našich podmínkách projekt funguje výborně,“ uvedl sokolovský radní Jan Kropáček.

Snad se to zlepší

Na ministerstvu vnitra přesto projektu věří. „Věřím, že pokud dojde ke změně ve vedení městské policie, může být projekt životaschopný,“ doufá Martin Linhart. Optimistický je i Ivan Langer „Pevně věřím, že si všichni včetně vedení města uvědomí, jak je tento projekt důležitý a jaké pozitivní přínosy pro bezpečnost v Plzni může mít a projekt dotáhnou do úspěšného konce,“ vzkazuje do Plzně Langer.