Polaban je v krizi, kouč už ztratil víru

Když krize, tak pořádná. To si nejspíš říkají fotbalisté Polabanu Nymburk. Šest kol před koncem krajského přeboru jsou až na čtrnácté příčce. A vzhledem k tomu, že ze soutěže sestoupí pravděpodobně čtyři celky, je situace týmu značně kritická.

Z osmi jarních zápasů Nymburští vyválčili pouhých šest bodů. Naposledy nedokázali zvítězit ani v beznadějně posledních Sedlčanech, a propadli tak ještě hlouběji do sestupové bažiny. „V naši záchranu už nevěřím,“ říká zklamaně trenér Polabanu Miloš Malina.

Ten v zimní přestávce přebíral mužstvo Nymburka v kritické, nikoliv však v beznadějné situaci. Ke zlepšení výsledků však nedošlo. Naopak, krize se ještě prohloubila. „Vůbec nerozumím přístupu hráčů. Vedeme dva nula, pak však totálně přestaneme hrát a dvakrát inkasujeme. Vůbec to nechápu,“ říká emotivně Malina.

Psychická deka

Možnou příčinu špatných výkonů Polabanu vidí asistent trenéra a nymburský záložník Stanislav Bejda v psychice hráčů. „Na hráče je vyvíjen velký psychický tlak, protože tým nutně potřebuje bodovat. Většina z nich pak tento tlak neunese, začne hrát alibisticky. Jako bychom se snad báli vítězství,“ kroutí hlavou středopolař Nymburka.

Za bídnými výkony podle Bejdy nestojí pouze hráči. „Myslím, že každý nese část viny na naší situaci. Od vedení, přes trenéra a samozřejmě až po nás, hráče. Tým prostě nefunguje jako celek. To je další bolest Polabanu,“ svěřuje se zkušený fotbalista.

Přitom právě na ostřílené hráče by v kritických situacích měl tým spoléhat. „Máte pravdu, ve složitých fázích zápasů by nás měli podržet naši zkušení a starší fotbalisté. Ti však místo toho dělají fatální chyby,“ nebere si servítky kouč Malina.

Naděje? Dvě výhry

Teoretická šance na záchranu Nymburka přesto ještě existuje. „Když nyní vybojujeme ze dvou domácích utkání šest bodů, můžeme být stále ve hře,“ vlévá alespoň trochu optimismu do řad Polabanu Stanislav Bejda.