Ropáci se množí
Možná vám též vtloukali do hlavy, že světové zásoby ropy se stále ztenčují, a usoudili jste, že cena „černého zlata“ se logicky musí (s krátkými výkyvy) už jen zvyšovat. Vývoj posledních měsíců dává této logice pořádně zabrat. Mezi předními producenty ropy náhle figurují USA, které produkcí 11 milionů barelů za den předstihly tradiční vývozce, takže ekonomické týdeníky jim ironicky přezdívají „Saúdská Amerika“. Do běžného slovníku pronikají výrazy jako „ropné písky“ a „břidlicová ropa“ (když se i tyto započítají do zásob, nejvíce ropy má najednou Severní Amerika), „frakování“ a „horizontální těžba“. Na trhu je více ropy z Texasu, Severní Dakoty a Alberty než z Kuvajtu a Venezuely. Nejdůležitější je ale cena. Nejenže je v meziročním srovnání skoro poloviční (v květnu 60 dolarů za barel), ale ekonomičtí experti hlásí, že zůstane nízká několik let. Co se děje?
Hloupé peníze
Říká se, že za tím stojí cenová válka mezi USA a SA (Saúdskou Arábií), fakticky ale spíše zuří boj o podíl na trhu mezi malými producenty v Severní Americe a velkými vývozci v OPEC. Ten zásobuje trh mnohem větším množstvím ropy, než po jakém je momentálně poptávka, což prosadili právě Saúdové, aby neztratili podíl na trhu. Dlouhodobým cílem arabských šejků je postupné oživení světové ekonomiky, jež půjde ruku v ruce se zvýšenou poptávkou. Kýženým meziproduktem je postupný krach amerických producentů, jejichž těžba přestane být při nízkých cenách rentabilní.
USA kontra Saúdové
Arabové chtějí staronovému odvětví severoamerické ekonomiky uzavřít příliv tzv. hloupých peněz, což je výraz pro půjčky investičních bank, které hledí jen na okamžitý výnos a nezabývají se ekonomickými fundamenty věřitelů. Jenže se děje něco zvláštního. Malí a flexibilní američtí těžaři vůbec nekrachují. Naopak snižují náklady, takže cena se od listopadového pádu zvedla jen málo a podle některých odhadů brzy zase klesne. Na místě je otázka – proč musela ropa stát až donedávna tolik?
Kdo vrtá, ten pumpuje
Jak už to v ekonomice bývá, způsobil to zákon poptávky a nabídky. Expandující ekonomika Číny táhla poptávku nahoru, válečné konflikty v zemích jako Irák, Libye a Sýrie nabídku dolů, takže na trhu se od roku 2008 uvolnil prostor pro nějaké čtyři miliony barelů denně navíc. Proti očekáváním jej z větší části zaplnily USA, které dnes vyvážejí více ropy, než kolik dovezou. Stabilní ceny neklesající pod 100 dolarů dokážou divy, třeba z Ruska udělaly ekonomického tygra (v HDP na hlavu dohnalo Maďarsko a Polsko) a z amerických hazardérů ostřelujících zemskou kůru metanolem a chlorovodíkem (viz frakování) seriózní těžaře.
Ilustrační foto
Vývoj posledních dvou let (stagnace Číny, krize v Evropě) sice obrací situaci na hlavu, avšak je známo, že kde jednou vznikne vrt, tam se pumpuje. I kdyby ceny padaly ještě níže, těžaři budou raději vydělávat málo peněz než žádné a břidlicová revoluce hned tak neskončí. Je spíše otázkou, jak dlouho OPEC vydrží neutáhnout kohouty.
Ať žije mír
Saúdové mají dost devizových rezerv, aby překonali i několik hubených let, jejich vabank hra se však vůbec nelíbí Rusku, jehož HDP se meziročně propadá o pět procent. Také Írán a Venezuela se při sestavování státních rozpočtů nedopočítávají miliard a domácí veřejnost sotva upokojí zprávy, že Američané zase začínají přicházet na chuť silným vozům. Chtělo by se zvolat: Ať žije mír a levný benzin! Jenže psychopatické režimy mají tendenci odvádět pozornost od problémů právě válkou a každý konflikt v těchto regionech může zvednout ceny o desítky dolarů. Inu, zákon nabídky a poptávky.
CHEMICKÝ KOKTEJL
Hydraulické štěpení (též frakování z anglického hydraulic fracturing, zkráceně fracking) je metoda vytváření puklin ve vrstvě sedimentárních hornin pomocí stlačené tekuté směsi (fracking fluid) vody s pískem a pomocných chemikálií.
Chemický koktejl
Chemikálie mají podobnou funkci jako saponáty ve vodě na nádobí. Pukliny mají umožnit migraci tekutin v hornině do větších ložisek, ze kterých již může být ekonomicky lukrativní je dobývat. Americká Agentura pro životní prostředí (EPA) označuje frakování za bezpečné, četní kritici ovšem upozorňují např. na to, že geologické podloží může být v důsledků takové těžby nestabilní. Následky by byly nedozírné.