Jde v pořadí již o druhou protipirátskou akci, loni se BSA obrátila s obdobnou výzvou zejména na zdravotnická zařízení a místní samosprávu. Nově výzvu obdrží státní podniky, školská zařízení, muzea, galerie, knihovny a další organizace a instituce z oblasti veřejné sféry.
Překvapil nás rozsah užívání pirátského softwaru ve veřejné sféře. Důvodem je nejčastěji minimální kontrola softwarové výbavy,“ vysvětluje Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské aliance BSA, která sdružuje klíčové výrobce softwaru.
Bez pravidelných kontrol je velmi pravděpodobné, že část softwaru bude nelegální. „Již během několika měsíců může dojít ke značným změnám, přičemž v mnoha příspěvkových organizacích neprovedli kontrolu léta,“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Miliardové ztráty
Pokud vedení organizací na výzvu nebude reagovat, BSA zahájí proceduru směřující k nápravě. „Lidé ve vedení se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění,“ dodává Hlaváč. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.
V Česku se podle BSA užívá pirátsky 35 procent softwaru a softwarové firmy tak ročně přicházejí o tržby v hodnotě 3,8 miliardy korun. Mezi nejčastěji užívaný nelegální software patří operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe), projektanty (Autodesk) a další.
Důvody pirátství ve veřejném sektoru
Pramen: BSA, 2013
Pirátství i ve veřejné sféře je značné
Z analýzy předchozí kampaně zaměřené na veřejný sektor vyplynulo, že míra pirátství je v tomto sektoru značná: „Na základě naší výzvy výrobci softwaru zaznamenali masivní nákupy licencí v řádu milionů korun ve snaze pirátský software legalizovat,“ říká Hlaváč.
Na rozdíl od privátního sektoru není pirátství motivováno snahou ušetřit, ale spíše neschopností získat kontrolu nad softwarovou výbavou a chaosem v softwarových licencích (viz graf Důvody pirátství).
Množství nelegálního softwaru se může v řadě organizací výrazně lišit: „Zarážející je mnohdy rozšířené porušování autorských práv ve školách, kde by měli jít dětem příkladem. Záleží hlavně na managementu, někde na legálnost úzkostlivě dbají, jinde je kontrola velmi laxní,“ trvdí BSA.
Užívání nelegálního softwaru představuje pro vedení organizací či další odpovědné osoby značné riziko. Soud může uložit vysoké peněžité tresty (úhrada škody způsobené výrobcům softwaru až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru) či dokonce uložit až osmiletý trest odnětí svobody. Odškodnění výrobcům softwaru v průměru v minulosti přesahovalo 300 tisíc korun.
