Stejný: Za hanbaté čerty se nestydím
Chomutov / Poslední velkou tvorbou Jaroslava Stejného jsou sochy a sošky čertů. Někomu se líbí, jiné pohoršují. Dělá je totiž se vším všudy, vyřezává jim i nápadné přirození. „Nechci tím nikoho šokovat. Myslím si, že nahota je přirozená věc. Není se za co stydět,“ tvrdí Stejný. Uměleckému řezbářství se věnuje od šestnácti let.
Tvoří ve dvou
Sochařova manželka Věra pomáhá Stejnému s jeho tvorbou už třiadvacet let. Převážně navrhuje pohádkové bytosti. „Ze začátku to bylo tvrdé. Každý z nás měl jinou představu o tom, jak mají postavy vypadat. Dělali jsme sošku Honzy, jak jde do světa. Nakreslila jsem mu pantofle. Muž je nechtěl vyřezat. Prý, jak by se Honza v těch bačkorách po světě procházel. Také jsme se pohádali u čertů, protože jsem nechtěla dělat penisy. Nakonec jsme se shodli, že na tom vlastně nic závadného není,“ vzpomíná Věra Stejná.
Hra na peklo
Před dvěma lety se poprvé v chomutovské galerii Špejchar návštěvníkům otevřelo peklo. Ve sklepech stály sochy sírových mužíků a kolem hostů pobíhali jejich živí kolegové. Výstava je v Chomutově oblíbená, a tak umělec otevřel v Úštěku muzeum se stejnou tématikou. „Tam jsou sklepení ideální. Je to, jako by lidé vstoupili do opravdového pekla, kterým je provádím. Zapojujeme je do hry. Vážíme jejich duše. Trestáme neposlušné ženy a napravujeme zlobivé děti. Návštěvníkům se to líbí,“ říká Stejný. Pekelnou branou si ve Špejcharu Chomutované znovu projdou v prosinci.
Strašidelný oltář
Čerti jsou umělcovy oblíbené postavy. „Mám je rád, protože jsou spravedliví. Trestají zlo, a tím pomáhají Bohu. Lidé v Čechách vesměs považují satanáše za hodné. V jiných zemích to ale berou naopak,“ uvědomuje si Stejný.
Kuriozitou ve Stejného sbírce je oltář s vyřezávanými čerty, který dostal od známého z Mexika. „Nechal jsem ho doma ležet na stole. Manželku začala najednou brnět ruka, až ji to vystřelovalo do hlavy. Snažila se zlo negovat, ale bez úspěchu. Dal jsem ho tedy do muzea, kde si každý může vyzkoušet magickou sílu pekelného oltáře. Vyzařuje z něj cosi zlého. Velká bolest a muka,“ domnívá se Stejný.