Stodolní: drogy i pro děti

Sedmička poslala do Amsterdam shopu patnáctiletou dívku. Drogy koupila.

Tabletky, co působí jako extáze, nebo prášek na způsob pervitinu. To všechno si mohou bez problému na Stodolní ulici koupit děti. A nepotřebují k tomu občanku. Sedmička vyslala do Amsterdam shopu patnáctiletou figurantku. Kromě drogy jí prodavačka nabízela ještě skleněnou dýmku ke kouření. Občanku nechtěla obsluha prodejny po figurantce ani po jiných mladých lidech. A to přesto, že na dveřích obchodu visí velký nápis, že zboží prodávají jen starším osmnácti let. Ostravské policisty zjištění překvapilo a chtějí se jím dál zabývat. Jenže podle odborníků stejně nic nezmůžou. „Podle současných zákonů to není trestné. Výrobky, které prodávají, nejsou na seznamu zakázaných látek,“ řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Severomoravští poslanci v únoru sněmovně předloží novelu zákona, která polské drogy zakáže. „Chceme, aby to prošlo ve zkráceném řízení,“ řekla krajská zastupitelka Jaroslava Wenigerová.

Chcete napodobeninu marihuany, nebo pervitinu? Na Stodolní to není problém. Prodávají je v obchodě.

Je šest hodin večer a na Stodolní ulici to žije. Přes vitrínu Amsterdam shopu nakukuje několik zvědavců. Sklo je tmavé a dovnitř není vidět. Kdo chce spatřit nabídku zboží, musí vstoupit.
Sedmička posílá dovnitř figurantku Petru. „Řekni jim, že chceš něco na způsob marihuany. Třeba Baku. Moc toho nekupuj. Stačí jeden vzorek. Kdyby chtěli občanku, řekni jim, že jsi ji zapomněla,“ radíme Petře.

Příště občanku!

Ta kýve, že rozumí a vchází dovnitř. V prodejně je asi deset minut. Mezitím spěšně vychází dvojice asi padesátníků a rychle mizí v davu. Za chvíli obchod opouští mladé děvče s klukem. Ptáme se jich, jestli už jim bylo osmnáct. Nejprve přisvědčují, pak ale vrtí hlavou, že ne.
Koupili si dvě balení Baky a taky tablety, které mají působit podobně jako extáze. Strach nemají, ale o tom, že v Polsku po požití podobných preparátů umírali lidé, nevědí. „To jsme neslyšeli. Ale my si dáme pozor,“ říká mladík. Zkoušet to bude se svou dívkou poprvé. Figurantka Petra má v kapse diktafon, takže celý průběh nakupování má redakce zdokumentovaný. Před výdejním okénkem uvnitř prodejny je fronta. Než se dostane na řadu, vybírá zboží. Prodavačce pak nahlásí jen číslo. „Za pultem byla mladá holka. Chtěla občanku. Když jsem řekla, že nemám, tak se mě zeptala, jaký jsem ročník. V tu chvíli mi zatrnulo, protože jsem musela rychle počítat datum narození. Plácla jsem ročník jednadevadesát,“ popisuje Petra. Prodavačka jen kývla, že je to v pořádku a poznamenala, že příště bude na občance trvat. Slečny se ještě zeptala, jestli si k balíčku Baky přeje skleněnou dýmku. Doklad o zaplacení Petra nedostala.

Zavolejte nám šéfa

Redaktoři Sedmičky hned poté, co Petra přinesla nakoupené drogy, vešli do prodejny a ptali se obsluhy, proč si neověřuje věk svých zákazníků. „Aha, vy se ptáte na slečnu, která teď vyšla, že,“ odpovídá polekaně prodavačka za pultem a otáčí se k nám zády. Chceme mluvit s šéfem. „Nezlobte se, ale není tady a číslo vám nedám,“ dodává. Chceme vrátit peníze za nakoupenou Baku, marně. „Slečna by to musela reklamovat ještě u okénka. Teď už je pozdě,“ dodává prodavačka. Sedmička se polské majitele snažila kontaktovat, ti ale neměli zájem o rozhovor.

Vadí vám obchod Amsterdam v Ostravě?