V okolním vesmíru jsmu už objevili tisíce exoplanet, z nichž mnohé jsou tzv. plynní obři. Zajímavé jsou však i velké kamenné měsíce, které tyto plynné obry podle odborníků běžně doprovázejí. Právě na nich by totiž mohly panovat příznivé podmínky pro život.
V okolním vesmíru jsmu už objevili tisíce exoplanet. Mnoho z nich z nich jsou plynní obři, podobní Jupiteru nebo Saturnu. Takové planety jsou podle našich znalostí nevhodné pro život pozemského typu, i když by obíhaly svou hvězdu v obyvatelné zóně, tedy tam, kde by se mohla vyskytovat kapalná voda.
Plynné obry by ale mohly doprovázet velké kamenné měsíce, jaké známe ve Sluneční soustavě, a tam by to pro život mohlo být mnohem příznivější.
Osobně jsme zatím navštívili velký měsíc planety Země, tedy Měsíc. Ten sice obíhá planetu v obyvatelné zóně Sluneční soustavy, jak jsme se ale mohli přesvědčit na vlastní kůži, je to absolutně pustý, vyschlý svět. V našem planetárním systému sice jsou velké měsíce plné vody, ty ale zase obíhají Slunce mnohem dál nežli Země, takže jsou na povrchu kompletně zmrzlé, jako je například Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův Enceladus.
V cizích planetárních systémech jsme objevili řadu takzvaných horkých jupiterů. To jsou velcí plynní obři, kteří ale obíhají blízko své mateřské hvězdě. Pro vědce je stále záhadou, jak mohly tak velké planety vzniknout tak blízko hvězdě, když tam podle našich počítačových modelů není dost materiálu.
Podle převládající teorie vznikají horké jupitery na vzdálenějších oběžných drahách, a pak z nějakého důvodu migrují směrem ke hvězdě, někdy do obyvatelné zóny. Děje se to zřejmě docela často. A s plynným obrem se přesunou i jeho případné měsíce, které v obyvatelné zóně roztají.
Owen Lehmer z Washingtonské university v Seattlu a jeho kolegové s pomocí počítačových simulací zjišťovali, co se s takovým tajícím exoměsícem bude dít. Jejich výpočty ukazují, že pokud bude mít exoměsíc velikost měsíce Jupiteru Ganymed, což je největší měsíc Sluneční soustavy, odpovídající zhruba dvěma třetinám planety Mars, tak by to bylo velmi příznivé.
Takový exoměsíc by po přesunu do obyvatelné zóny měl atmosféru a také povrch plný vody, a mohl by si atmosféru udržet stovky miliard let, což je předpokládaná délka existence malých hvězd, jako jsou červení trpaslíci.
Odborníci předpokládají, že se plynní obři běžně vyskytují v obyvatelných zónách hvězd, a že je běžně doprovázejí exoměsíce velikosti Ganymedu i větší. Pokud jsou tyto úvahy správné, bychom mohli objevit spousty obyvatelných měsíců.
