Tomáš Sikora by se chtěl živit futsalem | E15.cz

Tomáš Sikora by se chtěl živit futsalem

Jiří Podhájecký Český Těšín

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Fotbal, sálovou kopanou i futsal. To vše stíhá Tomáš Sikora.

Jestli někdo miluje fotbal, tak je to rozhodně jednadvacetiletý fotbalista Tomáš Sikora. Mladý sportovec kromě toho, že hraje klasický fotbal za Albrechtice u Českého Těšína, hraje futsal za Likop Třinec a letos se stal i vicemistrem České republiky v sálové kopané se Stonavou a z mistrovství Evropy do jednadvaceti let v sálové kopané si přivezl zlatou medaili.

Patří tato sezona mezi vaše nejúspěšnější?
Určitě. Akorát mě mrzí, že jsme se Stonavou nedosáhli na zlato. Letos jsme na to měli. Mančaft jsme měli hodně posílený a titul nám utekl o vlásek.

Chuť si můžete ale spravit ve finále druhé futsalové ligy, kde jste s Třincem postoupili do finále play-off a budete bojovat o postup do nejvyšší soutěže.
Už se moc těším. Navíc se mi docela daří, v posledním utkání se mi podařilo vstřelit čtyři branky a na finále, které odstartuje v pátek 23. dubna na domácí palubovce, jsem nažhavený.

Futsal ale nehrajete dlouho.
V Třinci jsem odehrál teprve šest zápasů. A musím říct, že mě futsal hodně chytil. Navíc hraji se spoluhráči se Stonavy, na které jsem zvyklý.

To musí být hrozně náročné. Ráno jdete do práce, potom trénink klasického fotbalu a večer ještě jít trénovat futsal.
Někdy toho mám dost, ale fotbal mám rád a nedokážu jen tak sedět doma a nic nedělat.

Když postoupíte s Třincem do nejvyšší soutěže, budete hrát ještě klasický fotbal?
Já ještě nevím, jestli třinecké vedení bude mít o mě zájem. A kdyby mělo, jsem rozhodnutý, že bych chtěl hrát jen futsal.

Sníte o tom, že byste se mohl fotbalem živit?
Fotbalem nevím, ale futsalem je to klidně možné. Vím, že některým klukům se podařilo dostat třeba do Polska, kde se živí futsalem.

Jak zvládáte přechod z palubovky na trávník?
Je pravda, že je to změna. Třeba v hale jsem zvyklý zpracovávat míč jen podrážkou. Ve fotbale to tak nejde. Ale jinak to není tak hrozné.

Máte nějaký vzor?
Ne. Snažím se být sám sebou. Ale obdivuji mého spoluhráče Jaroslava Goje, kterému je čtyřiatřicet let a pořád ukazuje, že patří mezi nejlepší jak v sálovce, tak ve futsalu.

Autor: Jiří Podhájecký Český Těšín

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video