Na zemědělství za totalitního režimu mám dvě vzpomínky, které jsou příkladem toho, jak lze ovlivnit veřejné mínění. První je z jednoho neúrodného roku, kdy přede žněmi začalo pršet a nepřestalo, až obilí v klasech začalo klíčit. Moje babička, která se jako každý vesnický člověk řídila podle přírodních zákonů, bědovala, že bude zdražování, a my jsme se jako děti bály s ní. Do té doby, než v televizi vystoupil prezident Gustáv Husák a uklidnil národ tím, že úroda byla dobrá a zemědělci jako každoročně splnili plán na sto dvacet procent. Druhý zážitek jsou vesnické zabíjačky. V určitém období je režim zakázal. Pod trestem. Když ale zjistil, že národ neuživí a lidé by si mohli vykrmovat vlastní prase, dal do televizních novin reportáž o tom, jak je taková zabíjačka dobrá a zákazy přestaly platit.
Úroda byla
Komentář Slávky Petrákové
