„Třináct teraelektronvoltů je nový režim, to nikdo dříve nedokázal,“ řekl David Newbold z univerzity v Bristolu, který se na experimentech podílí. „Výjimečné na LHC není jen energie srážek, ale také počet kolizí za sekundu, který je rovněž vyšší, než umožňoval jakýkoli jiný urychlovač v historii,“ citovala jej stanice BBC.
Vědci díky srážkám mohou sledovat výjimečné rozpady částic, díky čemuž se před časem podařilo potvrdit existenci do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson. „Čím více srážek za sekundu máme, tím je větší šance, že objevíme něco statisticky významného,“ dodal Newbold.
Díky urychlovači mohou vědci simulovat podmínky panující v okamžiku těsně po zrodu vesmíru. Nyní se chtějí zaměřit na získávání důkazů existence takzvané temné hmoty a informací o jejím složení. Temná hmota, která podle předpokladů expertů obklopuje galaxie, je neviditelná, neboť neodráží světlo. Dosavadní důkazy o její existenci vycházejí z gravitačních sil, kterými na planety a hvězdy působí. Spolu s temnou energií pak zaujímá odhadem 95 procent vesmíru.
LHC tvoří kruhový tunel o obvodu 27 kilometrů umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Fungovat začal v roce 2008, o pět let později bylo zařízení odstaveno kvůli modernizaci a zvýšení výkonu. Do té doby bylo možné uskutečňovat srážky částic o síle sedm TeV.
Rolf-Dieter Heuer: Bude-li nám příroda přát, vyrobíme temnou hmotu
