Ušlechtilý artový kýč o holokaustu

V tichu

V tichu Zdroj: artcam

Iva Přivřelová
Už na jeho debutu Poupata bylo vidět, že Zdeněk Jiráský je zajímavější režisér než scenárista, přestože scenáristiku vystudoval na FAMU. V jeho novince V tichu je tento rozdíl ještě patrnější. Nejspíš proto, že obě složky jsou slabší než v jeho působivém sociálním dramatu ze zapadákova, které v roce 2012 vyhrálo Českého lva.

V tichu se vrací k holokaustu, na který nahlíží očima několika židovských hudebníků, většinou slovenských. První část sleduje jejich neuvěřitelně šťastný předválečný život plný radosti, lásky a hudby. Pak se všichni dostanou do koncentračních táborů.

Film založený na skutečných osudech vypadá jako tradiční a zjednodušené melodrama o trpících nevinných, se všemi prvky, z nichž se po tolika příbězích staly ve filmu už stereotypy. A to přesto, že se Jiráský rozhodl pro netradiční narativní postup a fragmenty ze životů zaznamenává zásadně pomocí obrazů doprovázených vnitřním monologem. Jenže tím vše spíš umrtvuje, odcizuje nás od svých hrdinů. Z opravdových tragédií se stávají stylizovaná přehrávaná představení, v nichž lidi nemluví, jen se významně dívají, a každou myšlenku za ně řekne monotónní hlas jedné z hlavních postav. Ty navíc nijak zvlášť dobře nepoznáme, některé z nich dokonce náhle z filmu zmizí. Ani práce se zvukem není dostatečně účinná, ani důkladná. V naprostém tichu proběhnou jen titulky, scény z koncentračních táborů doprovází obvyklá tklivá hudba.

Jiráský se snaží o vytříbené citlivé dílo, ale jeho film zůstává zaseknutý mezi ušlechtilým hollywoodským kýčem a výstavním artovým kusem. To, že hezky vypadá, nezní u filmu o holokaustu zrovna jako pochvala.

V tichu
(drama, SR/ČR 2014, 84 minut)
Režie a scénář: Zdeněk Jiráský
Hrají: Judit Bárdosová, Ján Gallovič, Jan Čtvrtník, Laco Hrušovský
Hodnocení: 40 %