O revoluční existenci lymfatického systému v mozkové pleně výzkumníci informovali už loni v létě v časopisu Nature. Teď přišli s potvrzeným příkladem funkce jednoho nosiče tohoto systému, takzvaného interferonu gamma. Imunitní systém pomocí interferonů řídí odezvu těla na cizí organismy v těle. Podle všeho však mají ještě další, dosud neznámou funkci.
Přinejmenším verze interferonu gamma v mozku stimuluje asociální chování, při kterém se jedinec straní kolektivu. Úlohu této molekuly se podařilo potvrdit při pokusech na myších. Lékaři považují za vysoce pravděpodobné, že stejný proces probíhá u lidí.
Vztah lidí, patogenů a lidského chování
„Padla domněnka, že mozek a adaptivní imunitní systém jsou vzájemně izolované systémy,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Jonathan Kipnis z University of Virginia. „Vztah lidí a patogenů tak mohl ovlivnit vývoj našeho sociálního chování, v němž umožnil interakce potřebné k zajištění přežití druhu, ale zároveň minimalizoval dopady chorob, kterým vyšší sociální kontakt zpravidla vyhovuje,“ komentovali studii vědci na webu univerzity.
Podle lékařů je vysoce pravděpodobné, že imunitní systém hraje prostřednictvím podobných typů nosičů určitou roli u chorob jako autismus, Alzheimerova choroba či schizofrenie. Neurologům a psychologům se tak otevírá nové pole výzkumu a přístupů k možnému léčení těchto nemocí.
