VUT v Brně otevře obor pro kybernetickou bezpečnost
Brněnská technická univerzita na novém mezioborovém studiu bude spolupracovat se sousední právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Garantem bude VUT, studenti nicméně budou na některé přednášky docházet na práva.
„Věříme, že jsme našli prostor na trhu. Podobný obor studia zatím v Česku nikdo jiný nenabízí,“ říká pro E15.cz vedoucí ústavu telekomunikací Jiří Mišurec. Ten mimo jiné počítá s tím, že nový obor zvládne pojmout až stovku studentů a v budoucnu by neměl být problém s dalším navyšováním.
Spojení práva a IT
V prvním ročníku se nicméně počítá zhruba s šedesáti zájemci. A to mimo jiné i z důvodu, že VUT dostupnost tohoto mezioborového studia oznamuje relativně pozdě a přihlášky na školu je možné podávat pouze do konce března. „Akreditace oboru nám byla schválena až v prosinci loňského roku,“ vysvětluje Mišurec.
Výuka kybernetické bezpečnosti není na českých technických vysokých školách nic zásadně nového. Univerzity nicméně produkují zejména technicky zaměřené absolventy. Třeba takové, kteří mohou nastoupit do AVG a dalších podobných společností. FEKT proto nechce ostatním fakultám a školám konkurovat a na bezpečnost se dívá z trochu jiného úhlu pohledu.
„Vzniká požadavek od firem, se kterými spolupracujeme,“ navazuje Jan Hajný, který má na VUT na starost některé bezpečnostní projekty. Jde konkrétně o to, že počítačová bezpečnost není pouze o technické stránce, ale také legislativě a podobně. Z chystaného oboru by tak měli vycházet absolventi, kteří budou vědět, jak je to s migracemi dat, co je právně možné, jaké jsou procesy, jak přistupovat k ochraně dat a soukromí, jak pracovat s šifrováním, cloudy a tak dále.
Právě z tohoto důvodu VUT spolupracuje s právnickou fakultou MUNI. Na ní už fungoval ústav práva a technologií, takže bylo spojení do jisté míry logickou volbou.
VUT se s novým oborem v podstatě přibližuje trendům, které je možné vidět v zahraničí. Tam se školy často snaží tradiční technické vzdělání kombinovat také s dalšími obory, aby se absolventi mohli lépe uplatnit. „Nedodáme na trh člověka, který zvládá pouze technickou část, ale také legislativní a ekonomickou,“ věří Mišurec.
Spolupráce s firmami
Představu je možné si udělat vyjmenováním několika předmětů, jejichž kompletní seznam už je dostupný na webu: aplikovaná kryptografie, matematika, hardware počítačových sítí, architektura sítí, kyberkriminalita a kybernetická bezpečnost, softwarové právo, management, mikroekonomie, komunikační technologie, pravděpodobnost a statistika, multimediální služby a podobně.
Namixování dvou oblastí by podle představ zástupců VUT mohlo vést rovněž k tomu, že na doposud čistě technickou fakultu zamíří také studenti z gymnázií, kteří jinak míří spíše na práva a podobné obory. „Mohou přijít i lidi, které nezajímá pouze čistá technika, ale také věci okolo,“ říká Mišurec.
Alokace bezpečnostního oboru do Brna se jeví jako dobrá volba. V této oblasti se celá oblast rychle rozvíjí a VUT může spolupracovat se sousedícími firmami. Už nyní dělá na projektech třeba se společnostmi Invea-Tech, ESET, Honeywell či OKsystem. Rozjetá jsou také další jména jako Red Hat, IBM a AT&T.
Testování a kybernetický zákon
Na elektrotechnické fakultě rovněž disponují zařízení na testování DDoS útoků, o kterém jsme . Škola díky tomu získává „zakázky“ od různých firem, testování si objednal třeba Seznam. Studenti se tak mohou podílet na reálných projektech, třeba ve formě bakalářské práce. Zajímavé jsou i další projekty, třeba šifrování komunikace ve spolupráci s Honeywellem.
VUT se každopádně otevírá i další možný prostor. V Brně totiž začalo fungovat Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB), které má o . Ve hře je také založené kybernetické arény CyberGym.
VUT rovněž věří v to, že může být dobrým dodavatelem lidí do státní sféry. V Česku počátkem roku začal platit nový zákon o kybernetické bezpečnosti a z tohoto pohledu tak budou potřeba lidi, kteří se v kybernetické bezpečnosti vyznají nejenom z pohledu technického, ale rovněž legislativního a ekonomického.