Reforma penzijního spoření pomůže, ale jen málo. Česko potřebuje miliony nových střadatelů
- Ministryně financí předpokládá, že výrazně vyšší výnosnost nového penzijního produktu přiláká stovky tisíc mladých.
- V Česku ale žije přes tři miliony lidí do třiceti let a podle odborníků by si měla spořit na penzi většina z nich.
- Někteří ekonomové očekávali, že reforma nabídne více modernějších prvků, aby byla lákavější.
Zásadní změny v důchodovém spoření navržené šéfkou státní pokladny Alenou Schillerovou (ANO) budou přínosné, avšak penzijní systém do budoucna nespasí. Jsou o tom přesvědčeni odborníci. Aby podle nich dnešní teenageři nebo dvacátníci dosáhli jako senioři na slušnou životní úroveň, musela by si už nyní začít odkládat peníze drtivá většina z nich.
Ministryně financí předpokládá, že vyšší výnosnost produktu k němu přiláká stovky tisíc mladých. Počet stávajících 430 tisíc účastníků ve věku do třiceti let se rozroste na milion, věří.
Finanční rezerva je nutná
Pokud by se očekávání Schillerové do několika let skutečně naplnilo, byl by to vzhledem k aktuálně slábnoucímu zájmu střadatelů jistě úspěch. Zhruba v polovině příští dekády však začnou odcházet do důchodu početné skupiny obyvatelstva narozené v sedmdesátých letech a tento výpadek současné ani nastupující generace podle demografů ani zdaleka nepokryjí.
Systém postavený na přerozdělování odvodů ze sociálního pojištění se tak ocitne pod dvojím tlakem. Množství seniorů vzroste a objem inkasa z pojistného klesne. Přestože ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že takzvaný penzijní účet bude několik příštích let v plusu, kolem roku 2035 se začne propadat do stále hlubších schodků. Ty mohou po roce 2050 dosahovat stovek miliard korun ročně.
Hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, který o přínosech důchodových fondů hovoří už od devadesátých let, míní, že i kdyby se státu podařilo nalákat vyšší stovky tisíc nových účastníků, stačit to nebude. Dokládají to údaje Českého statistického úřadu, podle nichž žije v Česku 3,3 milionu lidí mladších třiceti let. A je velmi pravděpodobné, že nedostanou od státu tak vysokou penzi, jakou mají senioři dnes. Proto je podle ekonomů potřeba vytvářet si vlastní finanční polštář, a to s dostatečným předstihem.
Pomůže jen masivní účast
„Jestliže po reformě vstoupí do třetího dobrovolného spořicího pilíře 80 procent lidí pod třicet let, bude to dobrý výsledek, ale pokud jich bude jen třetina, nic nevyřešíme,“ varuje Zámečník. Jenže právě s třetinou kalkuluje Schillerová. Odborník míní, že Česko by mělo co nejdříve následovat evropské země, které zavedly povinné penzijní spoření. Díky němu si například na Slovensku ukládá peníze na stáří s podporou státu a zaměstnavatelů téměř polovina občanů.
O stejném kroku s možností z povinného spoření vystoupit už v minulosti uvažovala vláda Petra Nečase. Nakonec však zvolila mnohem mírnější variantu. Opoziční ČSSD tehdy tvrdila, že stát přihrál prostředky statisíců střadatelů penzijním společnostem a přišel kvůli tomu o peníze. Socialisté po nástupu k moci spolu s hnutím ANO opatření zrušili. Důchodový účet, který v té době hospodařil s přibližně čtyřmi sty miliardami korun, si polepšil o 600 milionů. Při tehdejším padesátimiliardovém deficitu penzijního systému to byla velmi okrajová vzpruha.
Na moderní prvky nedošlo
Reforma penzijního spoření má nalákat mladé na vylepšené původní nástroje, nových a moderních prvků moc neobsahuje. Zatímco nyní si většina účastníků podle ministerstva financí našetří přibližně 600 tisíc korun, po reformě mají odcházet do důchodu s více než 1,6 milionu. Podmínkou však je, aby se spořením začali už před třicátými narozeninami, nikoliv až ve čtyřiceti.
Vyšší efektivitu má zajistit razantní snížení poplatků penzijních společností, důraz na výnosnější akciové fondy a štědřejší podpora novorozenců, školáků a dvacátníků.
Penzijní společnosti navrhovaly také náborový příspěvek pro každého nového účastníka do třiceti let ve výši 30 tisíc korun. Ten se ale v návrhu reformy neobjevil.
Jednorázový bonus přitom podle Zámečníka mohl zájem o produkt nastartovat i proto, že by se o něm mluvilo a sloužil by jako PR. Pomohlo by také automatické zapojení do spoření už při prvním nástupu do zaměstnání s možností se později odhlásit. Další tuzemskou novinkou mohlo být propojení penzijních úložek s hypotékami, aby částečně sloužily jako záruka pro banku. V Polsku to tak funguje už několik let.
