Výzkum Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity jasně ukázal, že Jihomoravané mají málo pohybu a stravují se hůř než před patnácti lety. Výsledek? Nadváha.
S tou se rozhodla definitivně skoncovat například jednadvacetiletá Petra Holbová z Brna. Za pár let bez pohybu se totiž její váha vyšplhala na šestaosmdesát kilogramů. „Nikdy jsem nebyla hubené dítě, ale vždy jsem měla dostatek pohybu. Před časem jsem ale sportovat přestala a začala jsem si naplno užívat života a taky jídla,“ popisuje příčinu problémů Holbová. Kvůli pracovnímu vytížení navíc začala jíst nepravidelně. „Měla jsem dny, kdy jsem nic nesnědla, a pak jsem se večer dojídala a nejedla jsem zrovna zdravé věci. Tělo si dělalo zásoby na zimu a ta nepřišla,“ podotýká s nadsázkou Holbová.
Ta na začátku října začala pod odborným dohledem se svou životosprávou něco dělat. „Je to jiný způsob života a přemýšlení než předtím. Teď musím pravidelně jíst a cvičit. Mám také zakázané a povolené potraviny, ze kterých si sestavuji jídelníček,“ popisuje princip diety Holbová.
Za prvních čtrnáct dní se jí podařilo shodit dvě kila. Její cíl je však mnohem dál. „Brzy mně začnou být volné kalhoty. Cílem však je dostat se na sedmdesát kilo, ale samozřejmě když to bude více, nebudu se zlobit.
Důležitější než váha jsou však centimetry, chci prostě vypadat lépe,“ uvádí Holbová. Nejvíce jí chybí sladkosti. „Třeba buchtičku nebo koláček, to nesmím vůbec. Ale ono pokaždé, když vám něco zakážou, tak na to potom máte o to větší chuť,“ uzavírá Holbová.
Obědy na benzinkách
Několik let stravováním na cestách strávil jednatřicetiletý Brňan Marek Janata. Jeho váha se tak vyšplhala na zdraví nebezpečných sto šedesát jedna kilogramů.
„Měl jsem povolání, kdy jsem pořád seděl za volantem. K snídani, obědu i večeři jsem pak měl bagety nebo něco malého z benzinek a fastfoodů. Šlo o to, rychle se v jídle odbýt a jet dál,“ popisuje Janata.
Zbavit se přebytečných kil se už několikrát pokusil bez pomoci. „Vždy jsem něco málo zhubnul a zase to nabral zpět. Měl jsem ale pocit, že ničí pomoc nepotřebuju a že dietám rozumím. Pak jsem si uvědomil, že asi dělám něco špatně, a tak jsem oslovil odborníky,“ vzpomíná Janata.
Ten se rozhodl zhubnout hlavně kvůli svým blízkým. „Zdravotní problémy zatím nemám, ani jsem neměl. Spíš mě rozčiluje, že moje tloušťka dává psychicky zabrat mé rodině a přítelkyni, kteří o mě mají strach,“ objasňuje Janata.
Jeho cílem je se za čtyři měsíce řízeného hubnutí s odborníky zbavit pětadvaceti kilo a postupně pak zhubnout dokonce o šedesát kilogramů. „Chtěl bych se naučit stravovat správně, nejde o jednorázovou změnu, ale o celkovou změnu životního stylu. Kila už zpět nechci,“ přiznává Janata.
První měsíc diety nesmí jíst téměř žádné sacharidy. „Jde o to nastartovat metabolismus. Zatím nesmím ani přílohy, sladkou zeleninu nebo ovoce. Můžu jíst netučné mléčné výrobky, libové maso a nesladkou zeleninu,“ vypočítává Janata.
Sladit kávu nebo čaj přestal už před lety, takže tolik netrpí. „Co mi ale strašně chybí, tak je dobrá čokoláda a taky jablka, ta jsem jedl pořád a teď nesmím ani jedno,“ dodává Janata.
Přestala kouřit. Přibrala
Častou příčinou nadváhy je i to, že lidé přestanou kouřit. To je i případ Ivany Kramářové z Brna. „Člověk pak potřebuje do ruky místo cigarety něco jiného, nejčastěji jídlo. Nikdy jsem neměla s váhou velké problémy.
Tedy do té doby, než jsem přestala kouřit,“ přiznává Kramářová. Cigarety vyměnila za bůček. „Začala jsem hrozně nezdravě jíst. Nemám pocit, že jsem snědla větší množství jídla, ale najednou jsem měla strašnou chuť na tučné a smažené,“ uvádí Kramářová.
Smažené jídlo je také to, na co teď při dietě nejčastěji vzpomíná. „Naštěstí jsem nikdy nebyla moc na sladké, takže to mi nechybí. Měla jsem ale velice ráda smažená jídla. Takový nedělní řízek, ten mi teď opravdu schází stejně jako třeba salámy. Ale nedá se nic dělat,“ stýská si Kramářová. Má podporu v rodině, která ji při náročném odříkání vždy podrží. „Nijak mě nepošťuchují ani mi nenabízí nezdravé potraviny. Když něco vařím pro ostatní, tak nesmím ani ochutnávat. Naštěstí už mám za ta léta zkušenosti, takže vím, kam kolik čeho dát. Nebo někoho zavolám,“ popisuje Kramářová.
Těžké pro ni bylo začít si připravovat jídlo na celý den dopředu. „Vše si musím promyslet s předstihem, nakoupit suroviny a jídlo si nachystat do krabiček a vzít s sebou do práce. V bufetu nebo restauraci se dietní jídlo shání těžko. Také doma musím vařit jedno jídlo pro sebe a druhé pro ostatní,“ říká Kramářová.
Obtížné také bylo začít pravidelně sportovat. „Ze začátku to byl velký problém. Přece jen už mám nějaký věk a tělo si nechce moc zvykat a potom to bolí. Největší problém mi dělají cviky na břicho,“ uvádí šestačtyřicetiletá Kramářová.
Její cíl je jasný: dostat se téměř ze stovky na sedmdesát kilo. „Prostě chci být štíhlá. Líbí se mi to a doufám, že to dokážu. Strašně se těším na to, až zhubnu a půjdu nakupovat nové oblečení,“ uzavírá Kramářová.
Také hubnete? Napiště nám o svých zkušenostech na emailovou adresu redakcebrno@mf.cz.
