Vznik aprílové žertovné tradice se datuje asi do 17. století

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Pro bublinky do vodováhy, mezery do žebříku či komáří sádlo se už dnes 1. dubna neposílá, přesto je první aprílový den potřeba být ve střehu a nevypínat moc mozkové závity. Tento den je totiž od nepaměti dnem všelijakých žertů a šprýmů.

V anglosaském světě je nazýván „dnem všech bláznů“ a v Itálii či Francii se mu říká „aprílová ryba“. Ve Španělsku ale pozor, tam se podobné taškařiny obyčejně dělají 28. prosince na Den svatých neviňátek.

Aprílová žertovná tradice je rozšířena v řadě zemí světa a datuje se asi do 17. století. První známá písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích je z roku 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o prvodubnovém vtipkování již poměrně časté.

Podle jedné z teorií má obyčej původ ve druhé polovině 16. století ve Francii, kde král Karel IX. v roce 1564 ediktem roussillonským stanovil začátek nového roku na 1. leden. Někde ho totiž slavili 25. března na Den zvěstování Panny Marie. A ti, kteří se tímto ediktem neřídili a slavili příchod nového roku stále celý týden do 1. dubna, tak údajně dali vzniknout „dni všech bláznů“.