Začíná 21. ročník World Press Photo, podívejte se

Letošního ročníku prestižní soutěže se zúčastnilo 5 691 profesionálních fotografů z celkem 125 zemí světa. Porotě zaslali celkem 108 059 digitálních snímků. Porota v devíti kategoriích ocenila celkem 54 autorů z 23 zemí světa.

Absolutního vítěze však porota vyhlásila už v lednu a stala se jím fotografka Jodi Bieberová. „Působivý portrét Bibi Aishy v sobě ukrývá děs i krásu - síla obrazu spočívá v důstojnosti mladé ženy a chápavém přístupu fotografky. Nevypovídá pouze o případu samotné Aishy, ale i o osudech dalších žen po celém světě, jejichž životy jsou stále v nebezpečí,“ uvádí se na internetových stránkách výstavy.

Vítězná fotografie Jodi Bieberové zobrazuje zmrzačenou dívku z AfghánistánuVítězná fotografie Jodi Bieberové zobrazuje zmrzačenou dívku Aishu z Afghánistánu

Letošní ročník výstavy opět přináší i fantastické pohledy do přírody

Pohled fotografa Reinharda Dirscherla pod mořskou hladinuPohled fotografa Reinharda Dirscherla pod mořskou hladinu

Snímek fotografa Thomase P. Peschaka zachycuje tereje v jeho tradičním hnízdišti na pobřeží jižní AfrikySnímek fotografa Thomase P. Peschaka zachycuje tereje v jeho tradičním hnízdišti na pobřeží jižní Afriky

Nadace World Press Photo byla založena 1955 v holandském Amsterodamu, kde sídlí dodnes. Získala celosvětovou proslulost díky organizaci mezinárodní soutěže nejlepších novinářských fotografií, která nese stejné jméno. Soutěž je každoročně vypisována v osmnácti kategoriích a vítězné snímky jsou následně prezentovány na výstavě World Press Photo.

Fotografie Andrewa McConnella, zachycující ženu hrající na violoncello, získala Cenu PrahyFotografie Andrewa McConnella, zachycující ženu hrající na violoncello, získala Cenu Prahy

Zpravodajská fotografie se zrodila v roce 1880

Základy novinářské fotografie položil newyorský deník Daily Graphic, který 4. března 1880 publikoval první polotónovou reprodukci (nikoliv tedy rytinu) tiskové fotografie.

Daily Graphic vytiskly 4. března 1880 první fotografii polotónovou technikou.První fotografie polotónovou technikou na stránkách deníku Daily Graphic

Rozvoj žurnalistické fotografie pak probíhal hlavně v dobách politických nebo válečných konfliktů. Fotografové zaznamenávali vývoj událostí například za španělské občanské války, španělsko-americké války, války ve Vietnamu a obou světových válkách. Období světových válek se také díky technologickému pokroku nazývá „Zlatý věk“ fotožurnalismu.

S vývojem fotoaparátů a nových tiskařských technik, jako byl vynález hlubotisku či ofsetu, dosáhl fotožurnalismus v tištěných publikacích výborné kvality. Díky tomu vzniklo a bylo otištěno mnoho fotografií, které se zapsaly do historie. A to jak svou precizností, tak svým obsahem.

Tento pokrok také bohužel vedl ke zneužívání novinářské fotografie k politické propagandě, nebo vzniku mnoha „senzačních“ fotografií, jež se na první pohled zdály autentické, leč po čase se zjistilo, že šlo o fotomontáže čí dokonce podvrhy. Jedním z nejznámějších fotopodvrhů se stal snímek, na němž sovětští vojáci vztyčují vlajku nad berlínským Reichstagem. Obrázek vznikl dva dny po dobytí Říšského sněmu a vlajka, kterou voják drží v ruce, byla sešita z několika obyčejných červených ubrusů. Dokonce došlo i na retuše, které později odstranily vojákům z předloktí nakradené hodinky.

Říšský sněm Rudá armáda dobyla 30. dubna 1945. Fotografie vojáka se sovětskou vlajkou však vznikla až 2. května téhož roku.Fotografie Jevgenije Chalděje obletěla svět. Na počátku devadesátých let se ale „provalilo“ že šlo o zinscenovanou, nikoliv tedy autentickou fotografii.

Příchod digitální fotografie a internetu pak zahájil novou éru v oblasti zpravodajství na celosvětové úrovni, označované jako digitální žurnalistika. Díky ní se během chvíle celý svět dozvěděl o útoku na Spojené státy v roce 2001, o ničivém zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 či o dalších událostech, které ovlivnily světové dění.