Život na Zemi bujel o stovky milionů let dříve, než se myslelo - a mohl i na Marsu
Zástupcům Londýnské univerzity se podařilo v québeckých skalách nalézt nejstarší fosílii, která kdy byla na Zemi spatřena. Ukazuje, že živé organismy na Zemi bujely už před 4,2 miliardami let, tedy o stovky milionů let dříve, než se dosud předpokládalo, napsal Telegraph. Prý se jedná o dosud nejvážnější důkaz toho, že se na Marsu mohl zrodit život ve stejný okamžik jako na Zemi.
Nalezená fosílie je mikroskopická bakterie menší než lidský vlas. Podle vědeckého týmu spočívá nejlepší příležitost k nalezení důkazu o mimozemském životě na Rudé planetě právě v hledání podobných fosílií.
„Planety Mars a Země byly ve svých raných fázích velmi podobnými místy, takže můžeme předpokládat dopátrání života na obou planetách,“ řekl autor výzkumu, který spolufinancovala NASA, Matthew Dodd.
Britský Telegraph cituje astronoma Martina Reese, podle kterého je možné, že se život vyvinul na Zemi i Marsu ve stejný okamžik. „Skutečně je možné, že život započal na obou planetách, na Marsu ale poté vyhasl,“ řekl s tím, že se v budoucnu může podařit nalézt i stopy života přímo z Marsu.
Dosud představovala nejstarší nalezenou mikrofosílii ta ze Západní Austrálie. Její stáří se uvádělo okolo 3,4 miliardy let, což vedlo vědce k odhadu, že se život na Zemi poprvé objevil před zhruba 3,7 miliardami let. Nález Londýnské univerzity vede ke spekulacím, že se život mohl poprvé formovat dokonce až před 4,5 miliardami let.
„Fakt, že jsme fosílie odhalili v jednom z nejstarších známých skalních útvarů naznačuje, že jsme našli přímou stopu jedné z nejstarších forem života na planetě,“ nechal se slyšet doktor Dominic Papineau z londýnského Centra nanotechnologií a planetárních věd.
„Nález nám pomůže poskládat dohromady historii naší planety a života na ní a identifikovat stopy života kdekoliv ve vesmíru,“ dodal.
Výzkum byl publikován v časopise Nature.
