Na Nový rok, přesně deset minut před půl dvanáctou dopoledne, se přerovským porodním sálem rozkřičelo první miminko letošního roku. Zuzanka Oslancová z Oseku nad Bečvou. Dnes je z ní už roční slečna, která se na svět dívá velkýma hnědýma očima, má své miminkovské rozmary a ze všeho nejvíce ji potěší, když jí maminka Jana zahraje na flétnu a táta Martin zabrnká na kytaru. V tu chvíli temperamentní holčička ožívá a svět kolem ní se roztáčí, protože pohotová babička bere milovanou vnučku do náruče, aby si spolu zatančily.
Vítaná holčička
Jestli prý něco prozatím roční Zuzanu charakterizuje, tak je to čipernost.
„Myslím si, že je tak vitální po mém tatínkovi. Ale je docela možné, že temperament zdědila i z druhé strany, protože manželův táta je Slovák,“ přemítá devětadvacetiletá maminka Jana Oslancová, která před mateřskou dovolenou učila v jedné z přerovských základních škol.
Při jejích slovech Zuzanka ukazuje, že máma mluví pravdu. Vrtí se v její náruči, natahuje ruku po lineckém cukroví a zároveň se rozhlíží, kterou hračku vzít do druhé ruky.
Malá lilie
Na holčičku se těšila celá rodina. Jednak jako na první dítě manželů Oslancových, ale také proto, že děvčata jsou momentálně v rodině vzácností.
„Můj bratr si tak dlouho přál dceru, až se mu narodili tři kluci po sobě. Taky sestra chtěla mít děvčátko, ale má dva chlapce. A manželův bratr má také syna,“ říká Jana Oslancová.
Jméno Zuzana prý bylo pro rodiče jasnou volbou. Tatínkovi přišlo milé a maminka si zase v dětství hrála s panenkou, která se jmenovala stejně. Taky významově se jim jméno líbilo, má hebrejské kořeny a znamená lilie.
A kdyby se ultrazvuk „zmýlil“ a Oslancovi si přivezli domů kluka? Byl by to Petr. Ostatně není vyloučeno, že se v rodině ještě malý Péťa zabydlí. Manželé totiž dostavují dům v Líšné a od babičky s dědou se budou do roka stěhovat do vlastního. A jedináčka mít rozhodně nechtějí.
Ráda se mazlí
Roční Zuzanka ještě sama nechodí, ale s pomocí dospělých už první krůčky zvládá. A jak je na tom s mluvením? Zatím se naučila vyslovovat slovo táta a momentálně jím nazývá úplně všechno, takže ho využívá univerzálně.
Dalším slůvkem z jejího repertoáru je „ptáta“. Říká tak papouškovi, domácímu mazlíčkovi, a zároveň tak nazývá i všechny ostatní ptáky, které vidí venku.
Ráda se taky mazlí, ale díky svému temperamentu se dlouho muchlat nevydrží. S oblibou se nechá chovat a hýčkat zvláště od babičky.
„No, trošku nám ji tím rozmazlila. Potom to samé vyžaduje malá i ode mne a samozřejmě nechápe, že mám zrovna rozdělanou nějakou práci a nemůžu ji mít pořád v náručí,“ připouští s úsměvem maminka malé rošťačky.
Miluje společnost
Zuzanka zbožňuje společnost a dává to znát. Jezdí s maminkou do přerovského Mateřského centra Sluníčko, kde poznává první kamarády. Má ráda návštěvy a pomalu poznává i klučičí svět svých šesti bratranců.
Sedět v kočárku na procházce ale moc dlouho nevydrží a rodiče nenechá příliš odpočinout.
„Přes den toho moc nenaspí, zato vstává už v pět hodin ráno. Taky v noci se budí, takže se moc nevyspíme. Ale to je běžné. Taky má ráda večery, kdy se táta vrací z práce a má čas se jí věnovat. Teprve před sedmou hodinou jde spát a já si chvilku odpočinu,“ říká Zuzanina maminka.
Do sedačky ne
Holčička už má také jasno v tom, jaké hračky se jí líbí.
„Miluje všechno, co hraje nebo zpívá. Třeba i naše mobilní telefony. Když už je velká nouze a ničím jiným ji nezabavíme, pustíme jí vyzvánění z mobilu a to Zuzanku nadchne. Takhle ji bavíme, když například potřebujeme, aby vydržela v kočárku na vycházce nebo při přebalování na zádech,“ říká devětadvacetiletý táta Martin, který podniká ve dřevovýrobě.
Zuzanka má ráda i plyšového zajíce a momentálně ji zaujal i ovladač od televize. Zjistila, že se díky němu dají přepínat programy v nažhavené bedýnce. Jejímu zájmu neuniknou ani dědovy brýle, které už stačila rozbít. A taky jeho papuče.
A co malá Zuzka rozhodně nemá ráda? Masem nebo zeleninou ji zatím nikdo nepohostí, zato ovoce, sladkosti a bílé jogurty miluje. Krmit ji v dětské židličce je ale mnohdy nad síly rodičů, protože sedět způsobně u stolu taky nedokáže. Tedy zatím.
