Korunovační klenoty jsou opět k vidění. Výstava je zdarma, připravte se ale na hodiny čekání
- České korunovační klenoty se opět představí veřejnosti. Výstava na Pražském hradě proběhne pro širokou veřejnost od 19. do 28. září 2026.
- Expozice ve Vladislavském sále se koná u příležitosti oslav Dne české státnosti a vstup na ni je tradičně zdarma bez nutnosti předchozí rezervace.
- Kromě obdivování Svatováclavské koruny a dalších historických insignií si zájemci budou moci interaktivně potěžkat zlatou cihličku, která svou hmotností přesně odpovídá tomuto nejvzácnějšímu klenotu.
České korunovační klenoty, symbol české státnosti a historického dědictví, se opět po roce představují veřejnosti. Výstava v roce 2026 navazuje na tradici pravidelné podzimní výstavy, kterou zavedl prezident Petr Pavel.
- Termín: pro veřejnost od 19. do 28. září (pro registrované školní skupiny od 15. do 18. září)
- Vstup: zdarma, bez možnosti rezervace
- Lokalita: Vladislavský sál Starého královského paláce na Pražském hradě.
Výstava českých korunovačních klenotů nabízí unikátní pohled na poklady nevyčíslitelné hodnoty v čele se Svatováclavskou korunou
Termín výstavy 2026: Kdy vyrazit na Hrad?
Hlavním termínem pro rok 2026 je období od 19. do 28. září. Termín není náhodný – výstava končí na svátek svatého Václava, patrona české země.
Pravidelnost expozic je výsledkem rozhodnutí prezidenta Petra Pavla. Cílem je, aby byly korunovační klenoty přístupné veřejnosti každý rok v září u příležitosti oslav Dne české státnosti.
Otevírací doba a fronty: Jak dlouho se čeká?
Výstava je otevřena denně od 9.00 do 17.00 hodin. Vzhledem k obrovskému zájmu je však nutné počítat s tím, že kapacita Vladislavského sálu je omezená.
Praktické tipy pro návštěvníky
Vstup na výstavu je přes Jižní zahrady z Hradčanského náměstí. Fronta na korunovační klenoty bývá tradičně nejdelší v ranních hodinách a o víkendech. Průměrná doba čekání byla vloni podle Hradu ve všední dny 30 až 45 minut, o víkendech zhruba dvě hodiny.
- Doporučení: Sledujte sociální sítě Pražského hradu, kde správa pravidelně informuje o naplnění kapacity fronty pro daný den. Často se stává, že se fronta z důvodu naplnění denní kapacity uzavírá již kolem poledne.
Vstupné na výstavu: Vše je zdarma a bez rezervace
Stejně jako v předchozích letech, i pro rok 2026 platí, že vstup na výstavu korunovačních klenotů je pro všechny návštěvníky zdarma. Lístky nelze zakoupit v předprodeji ani rezervovat online.
Co všechno uvidíte? Nejen Svatováclavskou korunu
Soubor tvoří čtyři hlavní předměty a doplňkové insignie. Co patří mezi korunovační klenoty?
- Svatováclavská koruna: Nejcennější část souboru nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. k příležitosti své korunovace. Je vyrobena z 21- až 22karátového zlata, váží 2358 gramů a zdobí ji 96 drahokamů (např. safíry, spinely a smaragdy) a 20 perel.
- Královské jablko: Renesanční tepané jablko ze 16. století váží 780 gramů. Na jeho povrchu jsou reliéfní výjevy ze Starého zákona.
- Královské žezlo: Je vyrobeno ze stejného zlata jako jablko a dosahuje délky 67 cm při váze 1013 gramů.
- Korunovační plášť: Textilie s hermelínovým límcem, která doplňuje královský úbor.
Tajemství Korunní komory a držitelé sedmi klíčů
Místo, kde jsou uloženy korunovační klenoty mimo dny výstavy, podléhá nejpřísnějším bezpečnostním opatřením. Trvalým „domovem“ je Korunní komora v katedrále sv. Víta, která je přístupná pouze přes kapli sv. Václava.
Sedm klíčů od Korunní komory
Vstup do komory je zajištěn dveřmi se sedmi zámky. K jejich otevření se musí sejít všech sedm držitelů klíčů:
- Prezident republiky
- Předseda vlády
- Arcibiskup pražský
- Předseda Senátu
- Předseda Poslanecké sněmovny
- Děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta
- Primátor hlavního města Prahy
Interaktivní zážitek: Potěžkejte si model koruny
Výstava v roce 2026 pokračuje v interaktivním duchu. Součástí expozice je opět oblíbená zlatá cihlička. Jde o model o hmotnosti 2358 gramů (shodné s vahou Svatováclavské koruny), který si návštěvníci mohou zkusit potěžkat v dlaních, aby získali představu o tom, jakou zátěž musel panovník během obřadu nést na hlavě.
Zajímavostí je také stav drahokamů na koruně. Karel IV. ji nechal několikrát upravit a přidávat na ni nejvzácnější kameny, které během svého života získal.
