Po zveřejnění další série dat v tomto týdnu je jasné, že inflace nadále zůstává tématem mezi investory i laickou veřejností. Oproti stejnému období loňského roku jsme nejvýraznější zdražování zaznamenali v dubnu, kdy byly ceny meziročně vyšší o 3,1 procenta. Inflace se tak na krátkou dobu dostala nad toleranční pásmo ČNB. Díky vysoké srovnávací základně jsme ale za červen byli již na 2,8 procenta.
Právě kouzlo statistické základny nám připomíná, že fenomén inflace, alespoň v případě Česka, není záležitostí pouze letošního roku. Připomeňme, že inflace se nad třemi procenty držela nepřetržitě v období od listopadu 2019 až do září loňského roku. V průměru dosáhla loňská inflace 3,2 procenta, což letos s největší pravděpodobností překonáno nebude.
Pokud se podíváme na inflační vývoj ještě z větší historické perspektivy, je zřejmé, že nad dvouprocentní cíl centrální banky se tuzemská inflace dostala s rokem 2017 a s výjimkou krátké dvouměsíční periody na počátku roku 2018 se pod něj až dodnes nepodívala.
Pokud by nepřišla pandemická recese, lze spekulovat, že utahování měnové politiky, zejména v roce 2019, by inflaci zkrotilo. V období pandemie fiskální i měnová politika logicky a správně ruku v ruce ekonomiku silně podpořila. Výrazná expanze se samozřejmě musela v tlacích na vyšší růst cen projevit.
Po odeznění pandemie a návratu ekonomiky k růstu je tak správný čas na návrat úrokových sazeb k vyšším úrovním, což inflaci dostane v průběhu příštího roku zpět k cíli. A ČNB k utažení zavelela již na červnovém zasedání. Další krok ke zkrocení inflace, a zejména inflačních očekávání přijde podle nás již počátkem srpna.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
