Alespoň jednoho snížení úroků ve Spojených státech se dočkáme ještě letos

Americká centrální banka (Fed)

Americká centrální banka (Fed) Zdroj: Reuters

Zatímco Evropská centrální banka své první snížení úroků již doručila, na premiéru Fedu se stále čeká. Prakticky nikoho nemohlo překvapit, že centrální bankéři na druhé straně Atlantiku ponechali v polovině minulého týdne sazby beze změny. Tento postoj zcela koresponduje s jejich dosavadní rétorikou. Přestože se blíží moment, kdy se s úroky vydá dolů i americká centrální banka, jeho přesné načasování zůstává hádankou.

Inflační report, který vyšel jen pár hodin před měnověpolitickým rozhodnutím, přiživil investorskou asertivitu. Ceny na meziměsíční bázi stagnovaly. V jádrovém vyjádření rostly tempem 0,2 procenta meziměsíčně, zatímco správci aktiv očekávali růst o 0,3 procenta. Toto na první pohled kosmetické překvapení obnovilo víru portfolio manažerů v dezinflační narativ. Správci peněz doufají, že pokud cenová dynamika vykáže i nadále známky zpomalování, je cesta ke snížení sazeb volná.

Pro představitele Fedu však nebyla cenová statistika za květen dostatečným důvodem pro změnu kurzu. Takzvaný dot plot, tedy oficiální projekce sazeb, která se aktualizuje kvartálně, naznačuje, že se centrální banka do konce roku vydá se sazbami dolů pouze jedenkrát. Ještě v březnu přitom dot plot signalizoval letošní trojnásobné snížení úroků. Přísnější úroková choreografie souzní s vyšší a setrvalejší očekávanou inflací. Jádrové ceny by měly během letoška vykázat dynamiku 2,8 procenta, zatímco březnový odhad hovořil o 2,6 procenta.

Fed se tak zachoval konzistentněji než ECB, která minulý týden poslala úroky dolů navzdory tomu, že zvedla svou prognózu na inflaci. Report květnových spotřebitelských cen vyvolal divoké pohyby na trhu amerických vládních dluhopisů: výnos papírů s dvouletou splatností propadl v reakci takřka o 16 bodů. Zasedání centrální banky však tento pokles zastavilo a po konferenci Jeroma Powella opět vystoupaly o osm bodů. Správci peněz propadli určitému zklamání, že se Fed k brzkému snížení úroků nechystá. Nicméně více nuancovaný pohled nabízí důvody k mírnému optimismu. Projekce budoucích sazeb je poměrně těsná. Zatímco osm představitelů centrální banky vidí prostor pro dva „cuty“ do konce roku, devět členů preferuje možnost sazby snížit pouze jednou nebo vůbec.

Trh stále věří scénáři, že do konce roku dojde ke dvojnásobnému snížení úroků. Takový vývoj nutně neodporuje názorům centrálních bankéřů. Včerejší shromáždění jasně prokázalo jejich rozdělení. Pokud budou inflační čísla vycházet i nadále pod odhady, je zcela realistické uvažovat o tom, že se Fed vydá poprvé s úroky dolů již v září.

Za zmínku stojí i skutečnost, že bankéři opět navýšili odhad dlouhodobých sazeb. Ten za první pololetí vzrostl z 2,5 procenta na aktuálních 2,75 procenta. Další posun těchto dlouhodobějších rovnovážných sazeb směrem vzhůru se jeví jako nejpravděpodobnější varianta. Odráží totiž přesvědčení, že se nacházíme v novém úrokovém režimu. Demografické, deglobalizační a dekarbonizační tlaky povedou ke strukturálně rychlejšímu tempu růstu cen, kterému odpovídají vyšší neutrální sazby.

Centrální bankéři jsou stále traumatizovaní svým selháním z roku 2021, a proto plánují přistupovat k nastavování měnové politiky nanejvýš obezřetně – nesmí za žádnou cenu postupovat na bázi autopilota. Inflační překvapení nyní vyvolávají naděje na brzké (tedy zářijové) zahájení cyklu snižování úroků v USA. Powell však pochopil, že se v tuto chvíli nemůže k jakémukoli kroku dopředu zavázat. Měnovou politiku (nejen v USA) tak budou takřka výhradně určovat nově příchozí makrodata.