Bitcoin dál hledá dno. Polovina virtuálních mincí svým majitelům prodělává

Bitcoin stojí stejně jako před pěti lety. V dubnu 2021 se vyšplhal nad 60 tisíc dolarů a bylo to jako zjevení. Pochopitelně, protože tehdy za rok „udělal“ přibližně desetinásobek. Jenže jistota desetinásobku nefungovala ani u Viktora Koženého v 90. letech a nefunguje ani nyní u Bitcoinu. Polovina všech bitcoinů, které jsou v oběhu, svým investorům prodělává.

A to nepočítáme s inflací. Ve Spojených státech za stejnou dobu americký dolar ztratil pětinu své kupní síly, takže si za jeden bitcoin dnes Američan koupí o pětinu méně než tehdy. V českých korunách je to ještě výrazně horší.

Siné akcie

Zajímavé také je, že se tento nerůst odehrál v době, kdy velké akciové indexy rostly skoro až zázračně. Široký index MSCI World udělal přes 60 procent a S&P 500 dokonce skoro 80 procent, podobně jako technologický Nasdaq. Nehledě na to, že Bitcoin je co do své velikosti řádově menší a růst má tedy z nižší základny vyšší potenciál už jen matematicky.

Díky tak výraznému propadu se dostala více než polovina bitcoinů pod cenu, na které se nakupovaly. Alespoň to tvrdí výzkumná společnost K33, která tento index měří. Ještě v květnu to bylo jen 30 procent, ale poslední pád dostal pod vodu (jak to sami výzkumníci nazývají) už více než polovinu mincí.

Na konci dne to ale může být pro někoho dobrá zpráva. K podobné situaci už u Bitcoinu třikrát došlo a vždycky to znamenalo konec pádu a začátek nového růstu postupně až k rekordním hodnotám. A nakupovat by se mělo na dně a na vrcholu prodávat.

Jak to vše může rozhodit Saylor

Jenže z historie se nedá číst budoucnost a dnešní situace má svá specifika. Tím nejvýraznějším je silná pozice Michaela Saylora a jeho MicroStrategy. Neuvěřitelných 847 tisíc bitcoinů, které společnost z velké části na dluh nakoupila, sice umělo Bitcoinu v dobrých letech pomáhat růst, ale ve špatných dobách se spolu se Saylorem otřásá celý trh.

Společnost je 13 miliard dolarů ve ztrátě, to je pro srovnání zhruba poslední deficit českého státního rozpočtu. Zatímco řadoví kupující při propadu můžou dokupovat, Saylorova společnost může mít problém sehnat nové peníze, když je ve ztrátě. Naopak investoři do jeho firmy chtějí dluhy pokrýt prodejem bitcoinů, což by ale samo o sobě mohlo trh snadno shodit.

Ostatně byl to právě Saylor, kdo veřejně opakoval, že „své“ bitcoiny nikdy neprodá, jen aby na konferenci v Praze v červnu obhajoval první prodej tím, že nikdy nemluvil sám o sobě, ale jen říkal ostatním, ať nikdy neprodávají. To by mu samozřejmě vyhovovalo. Ale prodej už otestoval a byť byl minimální, i on je je nyní jedním z důvodů, proč se graf ceny první z kryptoměn sklápí k zemi.

Komunita je tak rozdělena do dvou táborů, které vidí věc úplně opačně. Jedni věří, že vidíme všechny signály klasického bitcoinového cyklu a pohybujeme se kolem dna, tedy v situaci ideální pro nákupy a nastartování nového býčího trhu. Tábor medvědů kontruje tím, že dno je ještě daleko a Saylor pilotuje letadlo, kterému dochází šťáva. Mimo hradby těchto dvou táborů ale spokojeně kráčí bitcoinoví poutníci, pro které nejsou rychlé růsty a propady Bitcoinu zajímavé (nebo to alespoň předstírají) a věří, že z Bitcoinu se jednou stanou peníze pro celý svět. I oni si ale nemůžou nevšimnout křiku, který se z obou táborů ozývá.