Polsko se mění ve zbrojní centrum Evropy. Češi u toho nesmějí chybět
- Polsko při rekordním přezbrojování neusiluje pouze o nové zbraně, ale především o vybudování silného domácího obranného průmyslu.
- Pro české a slovenské firmy vzniká příležitost zapojit se do společné výroby, transferu technologií a nových dodavatelských řetězců.
- Budoucnost evropské obrany nebude stát na tom, aby každý stát vyráběl všechno sám, ale na hlubším propojení jednotlivých zemí.
Když se dnes mluví o polském přezbrojování, pozornost přirozeně přitahují rekordní nákupy tanků, houfnic, raketometů a dalších zbraňových systémů. Za nimi se ale odehrává možná ještě důležitější změna. Polsko nechce pouze rychle modernizovat svou armádu. Systematicky buduje vlastní průmyslové kapacity a usiluje o to, aby stále větší část hodnoty vznikala přímo v zemi.
V letošním roce vydá na obranu přibližně 4,8 procenta HDP, nejvíce ze všech zemí NATO. Vedle vlastního rozpočtu navíc získalo možnost čerpat až 43,7 miliardy eur z evropského programu SAFE na financování obranných projektů. Samotný objem peněz ale není tím nejdůležitějším.
Polsko má dnes kombinaci několika výhod, které nejsou v Evropě samozřejmostí: politickou vůli investovat do obrany, velký domácí trh, rostoucí výrobní kapacity, a především dlouhodobou poptávku, která umožňuje průmyslu plánovat investice na roky dopředu.
Válka na Ukrajině zároveň připomněla něco, na co Evropa po desetiletích míru částečně zapomněla. V dlouhodobém konfliktu nerozhoduje pouze technologická vyspělost jednotlivých zbraňových systémů. Stejně důležitá je schopnost vyrábět munici ve velkých objemech, opravovat techniku, obnovovat zásoby a rychle doplňovat výrobní kapacity.
Společná výroba a společný vývoj
A právě tady začíná být polská transformace důležitá nejen pro samotné Polsko. Ve střední Evropě totiž vzniká nový průmyslový ekosystém. České firmy dodávají technologie a platformy pro vojenská vozidla. Slovenské společnosti přinášejí know-how v oblasti výroby dělostřelecké munice. Polské podniky mezitím budují výrobní kapacity, které patří k nejrychleji rostoucím v Evropě. Nejde už pouze o klasický export, při kterém jedna země vyrábí a druhá nakupuje. Stále častěji jde o společnou výrobu, transfer technologií, společný vývoj a dlouhodobé průmyslové partnerství.
Evropa příliš dlouho zaměňovala ochranu vlastního národního průmyslu za strategickou autonomii. Skutečná evropská soběstačnost ale nevznikne tím, že se každý stát bude snažit vyrábět všechno sám. Vznikne tehdy, když jednotlivé země propojí to, v čem jsou skutečně silné, a vytvoří společné výrobní a dodavatelské řetězce schopné fungovat i v době krize.
Strategie CSG v Polsku
Právě na této myšlence stojí od začátku také strategie CSG v Polsku. Naším cílem nikdy nebylo pouze dodávat na polský trh hotové výrobky. Chceme být součástí místního průmyslu – přenášet technologie, zapojovat polské společnosti do společných projektů a vytvářet kapacity, které budou fungovat dlouhodobě.
Významným krokem v tomto směru se letos stala naše akvizice společnosti DOMAR MS, výrobce vojenských kabelových svazků a elektrických konektorů. Nejsou to komponenty, které se běžně objevují na titulních stranách novin. Bez nich ale nevznikne prakticky žádný moderní systém. DOMAR dodává kabeláže například pro samohybné houfnice Krab i další klíčové obrněné a dělostřelecké platformy vyráběné v Polsku. Jeho začleněním do CSG jsme udělali další krok: z dodavatele a partnera polských firem se postupně stáváme přímou součástí polského obranného průmyslu.
Stejně důležitý je regionální rozměr této spolupráce. Díky know-how společností MSM Group se podařilo přenést do Polska technologii výroby dělostřelecké munice ráže 155 mm. České společnosti CSG zase dodávají podvozkové platformy pro novou generaci taktických vozidel.
Každá země přináší to, v čem má silnou průmyslovou tradici, technologické know-how a výrobní kapacity. Jejich propojením může střední Evropa vytvořit obranný průmysl, který bude nejen větší, ale především odolnější, rychlejší a konkurenceschopnější.
Úspěchy českého obranného průmyslu v Polsku
Výsledky tohoto dlouhodobého přístupu jsou už dnes konkrétní. Se společností Zakłady Metalowe Dezamet jsme podepsali smlouvu v hodnotě přes 100 milionů eur na dodávky komponentů pro výrobu munice ráže 155 mm. Se společností Huta Stalowa Wola pak kontrakty v hodnotě dalších více než 150 milionů eur na dodávky stovek podvozků pro vozidla Waran 4×4 a Heron 6×6, a to i včetně speciálních sad.
Tyto kontrakty považuji za jeden z nejvýznamnějších úspěchů českého obranného průmyslu na polském trhu v posledních letech. Ne primárně kvůli jejich finanční hodnotě. Jejich skutečný význam je jinde. Ukazují, že české, slovenské a polské firmy už nespojují pouze vztahy mezi dodavatelem a zákazníkem. Společně vytvářejí výrobní kapacity, sdílejí technologie a budují dodavatelské řetězce, které posilují obranyschopnost celého regionu.
FLOW:Vesmírný byznys zažívá boom, TRL Space chce do roku 2030 dostat českou vlajku na Měsíc.
Také evropské programy, jako je SAFE, mohou tento trend výrazně urychlit. Jejich skutečný přínos bychom ale neměli měřit pouze počtem nově nakoupených systémů. Mnohem důležitější bude, zda pomohou vytvořit výrobní kapacity, technologické know-how a přeshraniční průmyslové vazby, které v Evropě zůstanou i po skončení současného investičního cyklu. Pro český a slovenský obranný průmysl proto Polsko není pouze velkým exportním trhem. Může se stát branou k mnohem hlubší integraci evropského obranného průmyslu.
Úspěch bychom proto neměli měřit jen hodnotou kontraktů nebo počtem dodaných vozidel a kusů munice. Měli bychom ho měřit také tím, kolik společných výrobních kapacit dokážeme vybudovat, kolik technologií společně rozvineme a jak odolné dodavatelské řetězce v Evropě vytvoříme.
Polsko má šanci stát se jedním z hlavních průmyslových center evropské obrany. Pro české a slovenské firmy je to obrovská příležitost stát se součástí nově vznikajícího evropského obranného ekosystému. Evropský obranný průmysl příštího desetiletí nebude méně národní. Bude ale mnohem více propojený. Budoucnost evropské obrany se totiž nebude utvářet uvnitř národních hranic, ale mezi nimi.
Autor je předseda představenstva CSG Polska a viceprezident skupiny CSG pro obchod.
