Česká ekonomika odolává ropnému šoku, inflace však brzdí pokles sazeb

Ani ropný šok nevedl k zásadní revizi výhledu tuzemské ekonomiky. Podle nové makroekonomické prognózy Komerční banky letos český HDP vzroste o 2,1 procenta a v roce 2027 o 2,6 procenta. Vzhledem k ropnému šoku jde o velmi solidní čísla, jejichž základem je domácí poptávka. 

Rostoucí investice a napjatý trh práce prostřednictvím spotřeby domácností pomáhají udržovat solidní ekonomickou dynamiku. Zároveň však přispívají k přetrvávání inflačních tlaků, zejména po očištění o ceny potravin a energií, a vedou k nutnosti udržovat měnové podmínky v restriktivním pásmu. 

Jiná krize než ta, kterou si pamatujeme

Vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě a růstu cen ropy zůstávají geopolitická rizika významným faktorem vstupujícím do ekonomických prognóz. Současnou situaci však nelze srovnávat s energetickou krizí let 2022 a 2023. České hospodářství je dnes vůči podobným šokům výrazně odolnější díky nižší energetické náročnosti výroby i strukturálním změnám, kterými v posledních letech prošlo. 

Dopady dražší ropy proto s kolegy vnímáme spíše jako protivítr než jako faktor, který by měl ekonomiku vychýlit z jejího současného kurzu. Samozřejmě za předpokladu, že se konflikt nebude dále vyostřovat a především prodlužovat. 

Hlavním motorem růstu zůstává domácí poptávka. Spotřeba domácností by letos měla vzrůst o 3,1 procenta a fixní investice o 4,7 procenta. Trh práce navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti zůstává napjatý a nominální mzdy by měly letos růst tempem přes sedm procent. To podporuje kupní sílu domácností a pomáhá ekonomice růst navzdory nejistému vnějšímu prostředí. 

Inflace stále hrozí

Faktory podporující růst současně omezují návrat inflace k cíli. Tuzemská ekonomika se totiž rozhodně nenachází v situaci nevyužitých výrobních kapacit ani armády nezaměstnaných. Průměrná inflace by letos měla dosáhnout 2,1 procenta, v příštím roce pak 2,6 procenta. Zvýšené zůstávají především jádrové inflační tlaky související zejména s náklady na bydlení, růstem mezd a obecně vyšší cenovou dynamikou v sektoru služeb. Inflace tak sice zůstává pod kontrolou, její návrat na trvale komfortní úrovně však bude pomalejší, než se ještě před několika měsíci zdálo. Z toho plyne i implikace pro měnovou politiku. Měnové podmínky zůstanou po delší dobu relativně utažené. 

Vedle inflace si zaslouží pozornost také veřejné finance. Ekonomika by měla růst tempem přes dvě procenta, přesto podle naší prognózy deficit veřejných financí vzroste z loňských 2,1 procenta HDP na 3,2 procenta HDP v roce 2027. Fiskální politika tak bude nadále působit expanzivně, což v kombinaci s vyššími úrokovými sazbami znamená tlak na růst výnosů státních dluhopisů a nákladů na financování státu. 

Nová prognóza tak přináší poměrně jednoznačný závěr. Česká ekonomika zůstává odolná a ani ropný šok nemění její základní růstový příběh. Současně však platí, že právě tato odolnost oddaluje návrat k neutrálním úrokovým sazbám.