Lidl a Kaufland končí s elektromobily. V Německu zjistili jejich hlavní slabinu

Tesla Model 3 během dobíjení u řetězce Lidl.

Tesla Model 3 během dobíjení u řetězce Lidl. Zdroj: Profimedia

Jiří Liebreich
Diskuze (0)
  • Obchodní řetězce Kaufland a Lidl si už v Německu nepořídí žádný nový čistě elektrický osobní vůz. 
  • Správcům firemních flotil to nově zakazuje politika mateřské společnosti Schwarz Gruppe, která přitom dlouhodobě zdůrazňuje svou snahu o ochranu životního prostředí. 
  • Skupina doplácí na rychlý propad zůstatkových hodnot elektromobilů, který paradoxně způsobují rychlý technologický pokrok i státní dotace. 

Německá Schwarz Gruppe, jedna z největších maloobchodních skupin na světě, do níž patří i řetězce Kaufland a Lidl, už nebude nakupovat čistě elektrické vozy. Vrátí se k výhradnímu pořizování automobilů se spalovacím motorem, případně vozů s hybridním pohonem. Skupina přitom dlouhodobě zdůrazňuje význam snižování globálních emisí a nutnost chránit životní prostředí. Elektromobily spolu s hybridy tvoří přibližně pětinu stávající firemní flotily, jde tedy řádově o tisíce automobilů. 

Že se skupina rozhodla pozastavit objednávky elektromobilů, potvrdilo tiskové oddělení jednomu z největších německých deníků Die Welt. Hovoří o „nestabilitě na německém automobilovém trhu a měnících se regulačních rámcích“. V praxi to znamená především problém s rychlým propadem zůstatkové hodnoty elektrických vozů a nepředvídatelnou politikou státních dotací na jejich pořízení. 

Na rozdíl od většiny ostatních firem, které řeší vozový park ve spolupráci s leasingovými společnostmi, Schwarz Gruppe vozidla nakupuje do svého vlastnictví a po několika letech je prodává prostřednictvím vlastní platformy jako ojetá. Většinou jde o vozy BMW, přičemž mladé ojetiny této značky se obvykle prodávají za dobré ceny, všímá si web Automobilwoche

Elektromobily a zůstatková hodnota

V případě čistě elektrických vozů je situace složitější. Jejich odpisy jsou výrazně vyšší než u vozidel se spalovacím motorem. Pokud jsou odpisy neočekávaně vysoké, rostou i celkové náklady na vlastnictví. 

Že elektromobily ztrácejí na hodnotě rychleji, naznačují i zjištění společnosti Deutsche Automobil Treuhand, která shromažďuje a analyzuje data z automobilového trhu. Zatímco tříletý benzinový vůz s ročním nájezdem 20 tisíc kilometrů se na konci prvního čtvrtletí letošního roku prodával v průměru za 59 procent své původní katalogové ceny, stejný vůz s čistě elektrickým pohonem jen za 47 procent. 

Rychlejší propad ceny má dva hlavní důvody: prudký technologický pokrok a dotace. Automobilky se v posledních letech předhánějí v tom, kdo nabídne zákazníkům lepší komfort, delší dojezd na jedno nabití, rychlejší dobíjení, lepší konektivitu, přívětivější software, a především nižší cenu. Zatímco v segmentu vozů se spalovacím motorem je obtížné rychle navýšit tržní podíl a výrazně zamíchat konkurencí, segment elektromobilů prochází dynamickým vývojem a nabízí větší šanci uspět. Technologický pokrok je proto mimořádně rychlý, a stejně rychle tak morálně zastarávají i modely uvedené na trh teprve před několika lety. 

Jejich zůstatkovou hodnotu srážejí také nepředvídatelná politická rozhodnutí o tom, kdy, v jaké míře a které elektrické vozy podpořit dotací na pořízení. Dotace snižují pořizovací cenu, a tím i cenu ojetých elektromobilů na trhu. Ty navíc musejí být často levnější než srovnatelné spalovací alternativy, aby byly pro zákazníky atraktivní. 

Počítání zůstatkové hodnoty je výzvou nejen pro Lidl a Kaufland

„Ti, kteří tyto faktory nezohlední nebo tak učiní nesprávně, mohou u ojetých elektromobilů utrpět bolestivé ztráty,“ konstatuje Automobilwoche s odkazem na chyby renomovaných prodejců Emil Frey a Hedin i leasingové společnosti Allane. Ty v minulých letech špatně odhadly budoucí vývoj zůstatkových hodnot elektromobilů, které se oproti očekávání propadaly výrazně rychleji. Uzavřené smlouvy je tak nutily odkupovat vozy dráže, než za kolik je bylo možné prodat na trhu. Výsledkem byly ztráty v řádu desítek milionů eur. Například společnost Hedin skončila poprvé za téměř čtyřicet let ve ztrátě. 

Většina správců firemních flotil v Německu se proto vyhýbá nákupu vozů do vlastního majetku, jak to činí Schwarz Gruppe. Místo toho spolupracuje s leasingovými společnostmi, které nesou riziko zůstatkových hodnot. Z dat analytické společnosti Dataforce vyplývá, že 66 procent aut, která loni jezdila ve firemních flotilách v Německu, bylo pořízeno na leasing. U čistě elektrických vozů to bylo 71 procent, respektive 77 procent v případě firem s více než padesáti automobily. 

Pozastavení nákupu elektromobilů by zatím mělo platit pouze pro Německo, nikoli pro ostatní země, kde skupina působí. „Protože se podmínky pro mobilitu v jednotlivých zemích značně liší, řídíme náš vozový park služebních vozů podle specifické situace v dané zemi a s ohledem na tamní tržní a regulatorní podmínky,“ uvedlo tiskové oddělení Schwarz Gruppe. 

Poptávka po ojetých elektromobilech roste

Mluvčí českých divizí Kauflandu a Lidlu Renata Maierl a Veronika Nová na dotaz e15 sdělily, že pořizování automobilů do firemní flotily představuje strategickou záležitost, ke které se odmítají vyjadřovat. Kaufland se přitom v minulých letech pochlubil některými nákupy, například pořízením elektromobilů BMW iX1, Škody Enyaq 85 nebo Volkswagenu ID. Buzz, které zaměstnanci využívají pro služební cesty.

Poptávka po ojetých elektromobilech v poslední době přitom roste. Obzvlášť výrazně to platí od prudkého zdražení pohonných hmot kvůli válce v Íránu. Jen v Česku se jich za první pololetí prodalo dvanáct tisíc, téměř dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Vyplývá to z celotržní analýzy společnosti Aures Holdings, provozovatele autobazarů AAA Auto

Podobný trend je patrný i v Německu. Prudký růst poptávky hlásí platformy Mobile.de a Autoscout24. Pro institucionální vlastníky rozsáhlých flotil je však větší výzvou správně odhadnout, o které konkrétní modely bude zájem a o které naopak nikoli. 

„Mnoho prodejců nám potvrzuje, že by v současné době mohli prodat více ojetých elektromobilů, kdyby je měli ve vlastních skladových zásobách. To platí zejména pro vozy s cenou do 20 tisíc eur,“ řekl koncem června časopisu Automobilwoche Martin Weiss, vedoucí oddělení oceňování vozidel ve společnosti Deutsche Automobil Treuhand. Podle ní je naopak menší zájem o ojeté vozy střední a luxusní třídy. A právě tyto typy vozidel, například BMW i4, často tvoří významnou část firemních flotil, pravděpodobně i vozového parku skupiny Schwarz. 

Začít diskuzi

Články z jiných titulů