Británie sází na drony a AI. Chystá největší armádní reformu, čelí ale tvrdé kritice

Velká Británie hodlá využít zkušeností z novodobých bojišť na Ukrajině a v Íránu k zásadní reformě svých ozbrojených sil. Cílem je vybudovat levnější a efektivnější armádu postavenou na dronech. Podle mnoha odborníků i samotných vojáků však země sázkou na nevyzkoušené technologie neúměrně riskuje.

Ambiciózní Defence Investment Plan (DIP), jejž britská vláda představila koncem června, počítá s rozsáhlou modernizací vzdušných, pozemních a námořních sil a s posílením průmyslové základny. Na tu budou během příštích čtyř let potřeba investice ve výši 298 miliard liber (7,2 bilionu korun). 

Kolem roku 2030 by tak Británie vydávala na obranu 2,7 procenta hrubého domácího produktu neboli 80 miliard liber ročně. Takové navyšování rozpočtu ale mnozí považují za příliš pomalé a vláda navíc spoléhá na to, že ušetří skrze využití neprověřených technologií, zejména pro loďstvo.

„Nejenže královské námořnictvo hodlá vložit velkou důvěru ve velmi nevyzrálé technologie, ale bude je navíc muset vybudovat bez patřičného financování,“ tvrdí komentář serveru Navy Lookout specializující se na námořní technologie.

Britové přicházejí s novou strategií v době, kdy Spojené státy stahují své vojenské síly z Evropy a obracejí svou pozornost na jiné části světa, jako je Čína nebo Blízký východ. Britský plán by svým zaměřením na úsporné technologie mohl inspirovat i další evropské země, z nichž se mnohé potýkají s vysokým státním dluhem. V případě selhání by ovšem Británie oslabila nejen sebe, ale i celý kontinent.

Armáda Spojeného království je už dlouhá léta podfinancovaná. Podle deníku Financial Times má britské námořnictvo v současnosti jen 13 fregat a torpédoborců, přičemž na konci studené války mělo zhruba 60 takových plavidel. Samotných dronů má v zásobě jen několik set, zatímco Ukrajina jich spotřebuje denně tisíce.

Plán na reformu ozbrojených sil byl jedním z posledních významných kroků britského premiéra Keira Starmera před tím, než jej v Downing Street 20. července nahradil Andy Burnham. 

Nový premiér už signalizuje, že zvyšování výdajů na obranu bere vážně. Do funkce ministra financí totiž překvapivě jmenoval Johna Healeyho, bývalého ministra obrany, který počátkem června rezignoval právě na protest proti tomu, že Starmerova vláda nechtěla na podporu reforem navržených v DIP vyčlenit dostatečné finanční prostředky. To, že posilování obrany bude jednou z priorit nového ministerského předsedy, potvrdil i nový ministr obrany Wes Streeting.

Obejdeme se bez lidí

Jádrem nové britské obranné strategie je větší důraz na bojové prostředky bez lidské posádky. Ministerstvo obrany zdůraznilo, že se jedná o největší investici do dronů v britské historii. Do arzenálu by měly přibýt autonomní lodě vyhledávající nepřátelské ponorky či bezpilotní letouny spolupracující s bojovými vrtulníky a stíhačkami. Armáda má navíc získat tisíce malých levných „kamikaze“ dronů. To vše mají podpořit robustní informační systémy za použití umělé inteligence.

„Učinili jsme těžká rozhodnutí, abychom přestali dělat věci, které byly určeny pro jinou éru, a investovali jsme do kapacit vhodných pro příští válku, nikoli pro tu minulou,“ uvedl v předmluvě DIP dnes už bývalý ministr obrany Dan Jarvis.  

Británie se nezříká ani klasických válečných strojů, jako jsou tanky Challenger 3 či nová generace stíhaček známá pod zkratkou GCAP, kterou Londýn vyvíjí ve spolupráci s Itálií a Japonskem. Součástí arzenálu mají zůstat letadlové lodě, ponorky a fregaty. 

Dronová revoluce má však britské armádě nejen zajistit budoucí převahu na bojišti, ale především jí pomoci snížit náklady na lidské zdroje. Drony bez posádek jsou zkrátka levnější, nehledě na to, že se britské ozbrojené síly dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidských zdrojů. Námořnictvo muselo nedávno vyřadit dvě čerstvě zmodernizované fregaty jednoduše proto, že na nich nemá kdo sloužit.  

Ne až tak ambiciózní plán

Podle kritiků však investiční plán nemusí být zdaleka tak ambiciózní, jak by se mohlo zdát. Ačkoli se během příštích čtyř let počítá s investicemi okolo 300 miliard liber, web Navy Lookout podotýká, že se ve skutečnosti jedná o navýšení již existujícího rozpočtu jen o nějakých 11 miliard liber. Na rozvoj dronových technologií má tak během příštích čtyř let padnout pouze 1,5 miliardy liber. 

Navíc utratit necelých 80 miliard na obranných výdajích do roku 2030 je stále relativně málo ambiciózní ve srovnání s Německem, které v té době chce vydávat přes 188 miliard eur (4,5 bilionu korun).

K tomu přistupuje otázka, do jaké míry mohou vyspělé, ale nevyzkoušené technologie nahradit lidi. Útočné námořní drony o velikosti menších člunů, které s velkým úspěchem použila Ukrajina proti ruské flotile, jsou totiž zcela jiná kategorie než velká plnohodnotná plavidla bez posádky s odhadovanou délkou trupu zhruba 100 metrů, jež si Británie chce pořídit.

Arun Dawson, expert na vzdušné síly z univerzity King’s College, uvádí, že technologie na obranu bezpilotních lodí před elektronickým rušením nejsou dostatečně vyzrálé. Zrušit tak osvědčený koncept velkých torpédoborců je podle něj riskantní.

„Mám z toho opravdu nepříjemný pocit. Děje se to proto, že někdo vymyslel, že to bude levnější. Což bude, protože to bude stát za prd,“ shrnul s typickou námořnickou ostrostí obavy odborníků Tom Sharpe, bývalý kapitán fregaty Royal Navy, pro konzervativní deník The Telegraph.