Druhý největší schodek v historii bez krize na dohled. Babišův rozpočet žene výdaje do rekordních výšin
- Vláda Andreje Babiše schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun, což je druhý nejvyšší deficit v historii Česka.
Státní výdaje mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy, přičemž většinu z 2 578 miliard korun spolknou mandatorní výdaje na penze, platy státních zaměstnanců a zdravotnictví.
Slib o prorostení z dluhů naráží na ekonomickou realitu, kdy má hospodářství růst pouze o 1,9 procenta, zatímco úroky ze státních dluhopisů přesahují pětiprocentní hranici.
Druhý nejvyšší schodek v historii a žádná krize v dohledu. Vláda Andreje Babiše se chystá utratit biliony korun, přičemž výdaje rostou dvakrát rychleji než příjmy. Sliby o investicích a o tom, že se „prorosteme z dluhů“, narážejí na drahé úroky i propojení politiky s byznysem.
Když vládne Andrej Babiš, jsou nejvyšší schodky v historii. Ten vládou schválený se 389 miliardami se řadí hned na druhé místo za ten z roku 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Právě současný premiér nese odpovědnost i za třetí nejvyšší schodek z roku 2020 se 367,4 miliardy korun.
Tehdy se to dalo svést na bezprecedentní covidovou krizi, i když se později ukázalo, že na výdaje související s covidovým útlumem ekonomiky šla jen třetina toho, co se za covidové zvýšení výdajů vydávalo. Zbytek zamířil pod záminkou krize úplně jinam.
Dnes se ale obří schodek žádnou krizí vysvětlit nedá. Ekonomika má podle odhadů samotného ministerstva financí růst o 1,9 procenta. Což je na naše poměry posledních let velmi solidní růst. Obzvlášť když vezmeme v úvahu odhady České národní banky, která upozorňuje, že v této podobě nemá česká ekonomika dlouhodobě na růst vyšší než 3 procenta ročně. Takže jedeme na dvě třetiny potenciálu. A přitom dramaticky zvyšujeme schodek.
Důvod je zřejmý. Výdaje státu porostou téměř dvakrát rychleji než příjmy. Stát se chystá utratit 2 578 miliard korun, což je o 6,2 procenta více než letos. Naopak příjmy se zvednou o 3,3 procenta na 2 189 miliard korun.
Investice: jen desetina rozpočtu
Alena Schillerová i Andrej Babiš tvrdí, že schodek se zvedá především kvůli investicím. Podle ministryně financí narůstají ty z národních zdrojů o 47,7 miliardy korun na 290 miliard. Zatím ale nevidíme žádný detail, na co skutečně investice jdou. A jak efektivní mohou být.
I když by ale byly mimořádně efektivní, celé dohromady jsou jen něco přes desetinu celkových výdajů rozpočtu. Ty největší a zcela zásadní výdaje jsou důchody, platy a sociální dávky. A všechny se vláda chystá zvedat.
Platy by měly růst nominálně o pět až devět procent. Kromě toho se stát chystá nabírat další tisíce nových lidí, aniž by nějaké propustil. Ministryně financí zdůrazňuje 1500 nových vojáků, stejný počet policistů a 285 školních psychologů. A snižování počtu se naopak nikde nemluví.
Priority: platy a důchody
U důchodů zatím není jasné, o kolik porostou. Babišův kabinet ale slibuje, že je zvedne více, než mu nařizuje zákon. Ten počítá, že se penze pravidelně zvyšují o inflaci a jednu třetinu růstu platů v zemi. Andrej Babiš i ministr práce Aleš Juchelka ale slibují seniorům „nadstandardní“ přidání a v návrhu zákona hovoří o 300 korunách navíc.
Celkově se podle návrhu rozpočtu mají výdaje na důchody zvednout o 19,2 miliardy korun. Letos jde na penze 739 miliard korun. Příští rok by to tedy mělo být 758,2 miliardy korun.
Částka na platy v rozpočtu přesně není. Andrej Babiš ale nedávno sám tvrdil, že se na osobních nákladech lidí ve veřejných službách už letos vyplácí 668 miliard korun. Pokud by byl růst o avizovaných 9 procent, je to navíc zhruba 60 miliard korun.
Další klíčovou kapitolou je zdravotnictví. To je neplatí přímo ze státního rozpočtu, ale ze zdravotních pojišťoven, kam odvody pojistného míří. Stát ale rozhoduje, kolik bude platit za státní pojištěnce, kteří pojistné neplatí. Děti, důchodce, studenty, lidi bez práce. Samo ministerstvo financí v tiskové zprávě zdůrazňuje, že do zdravotnictví půjde o 50 miliard korun navíc. O tom, na co se utratí, rozhodují úhradové vyhlášky. Ministerstvo zdravotnictví teď například navrhuje rozšířit okruh adeptek na státem hrazené umělé oplodnění na samostatně žijící ženy.
Zdravotnictví: spojení Babišova byznysu a politiky
Andrej Babiš dávno pochopil, že byznysem budoucnosti není zemědělství, ale zdravotnictví. Už před lety nakoupil přes svůj holding Hartenberg mimo jiné kliniky na umělé oplodnění. Hartenberg je součástí holdingu SynBiol, který si Babiš na rozdíl od Agrofertu ponechal a nedal ho do svěřenského fondu. Dnes přitom stále v různých vystoupeních zdůrazňuje, že zdravotnictví má pod dohledem on osobně. Propojuje se tady jeho byznysový a politický zájem. Starší voliče, kteří tvoří jádro jeho podporovatelů, zajímá kromě důchodů hlavně zdravotnictví
Výdaje na zdravotnictví z veřejného zdravotního pojištění se zvedly od roku 2018 téměř na dvojnásobek z 295,3 na 570,8 miliardy. Příští rok by tedy se zmíněnými 50 miliardami navíc měly dosáhnout už 620 miliard korun. Stát je může ovlivnit dvěma způsoby, buď přes zásahy do výšky zdravotního pojištění, nebo právě přes vyšší úhradu za státní pojištěnce z rozpočtu. O tom, jak se peníze utratí, rozhodují úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Andrej Babiš našel nový politický i byznysový zdroj moci, který se ve stárnoucí společnosti bude dál zvyšovat.
Vysoká cena dluhů
Pak už zbývá poslední velká suma. Peníze na splátky státních dluhů. Ty nejsou v návrhu rozpočtu vidět. Skrývají se v kapitole všeobecná pokladní správa, která se má zvýšit z celkových 266 na 318 miliard korun. Letos mají splátky dluhů dosáhnout 110 miliard korun. Příští rok rychle porostou. S úroky 5,08 procenta u desetiletých státních dluhopisů máme čtvrté nejvyšší úroky ze zemí Evropské unie. Před námi jsou jen Rumuni, Poláci a Maďaři.
Alena Schillerová a Andrej Babiš pořád opakují, že se díky investicím z dluhů prorosteme. Na to by ale musel být ekonomický růst vyšší než úroky z dluhopisů. U nás se čeká přesný opak. Růst má podle prognózy ministerstva financí dosáhnout 1,9 procenta. A úroky jsou nad pěti procenty.
