K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne vedení Evropské centrální banky. Většina guvernérů, a to i z řad jestřábího křídla, se shoduje v tom, že úrokové sazby je třeba snížit ještě před začátkem léta. A to i přesto, že zveřejňovaná data tento krok jasně nepodporují. Zde si ECB trochu hraje s ohněm a riskuje svoji reputaci.
Existuje totiž nemalé riziko, že se na konci května ukáže, že mzdy v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně rostly, přičemž ekonomika ožívá. Rozhodnost ECB za těchto podmínek úrokové sazby snižovat by tak mohla být podlomena.
V každém případě zveřejněné indikátory neumožní před začátkem prázdnin uvolnit měnové podmínky nějak razantněji. Základní scénář počítá s tím, že sazby budou poprvé sníženy o 25 bazických bodů v červnu, přičemž další kroky ve stejném rozsahu by měly následovat v září a prosinci letošního roku. Vidíme zde však riziko, že k těmto krokům může dojít později či že mezi nimi bude třeba udělat větší pauzu.
Kam až úrokové sazby klesnou, záleží na tom, kde leží dlouhodobá neutrální sazba. Centrální banka nyní drží velké množství vládních dluhopisů, což tlačí výnosy dluhopisů se střední a dlouhou splatností směrem dolů. Zároveň tempo omezování bilanční sumy zůstává pomalé a zřejmě výrazně nezrychlí ani v letošním roce. Vlivem klimatického přechodu, digitalizace, využívání umělé inteligence i geopolitiky dochází ke strukturálním změnám, což komplikuje odhadování, jaká je současná cyklická pozice evropské ekonomiky.
V každém případě souhrn všech zmíněných faktorů vede k závěru, že se rovnovážná úroková sazba nachází nyní výše, než jsme původně předpokládali. Místo dvou procent ji nyní odhadujeme na úrovni 2,5 procenta, kam by měla depozitní sazba doputovat ve druhé polovině příštího roku.
Autorka je ekonomka Komerční banky
