Podobně jako loni se i letos slovenské domácnosti vyhnuly prudkému nárůstu účtů za energie, a to díky vládním opatřením. Ta dosud významně omezila přímý dopad energetické krize, byť za poměrně vysokou cenu v rámci veřejných financí. Nicméně i když byl nárůst cen energií jeden z nejnižších, celková inflace na Slovensku se v posledních dvou letech řadila mezi ty nejvyšší v EU. Růst spotřebitelských cen táhlo zejména zdražování potravin.
Ale i v rámci jádrové inflace neboli té bez cen potravin a energií Slovensku patří přední příčky nechvalně známého žebříčku inflace. To naznačuje, že za cenovým růstem stály rovněž silné domácí poptávkové tlaky. Inflace vloni dosáhla v průměru 11 procent a i letos pravděpodobně zůstane zvýšená, odhadujeme ji v průměru na 3,2 procenta. Vliv na to bude mít nadále silná jádrová inflace, která bude odeznívat jen pozvolna.
Zvýšené inflační tlaky budou podporovány oživením spotřebitelské poptávky, jež prodejcům umožní dále mírně navyšovat ceny. Výdaje domácností by měl podpořit nejen solidní růst mezd, který letos zřejmě již povede k reálnému růstu po dvou letech snižování jejich kupní síly, ale i významná fiskální podpora, ať už ve formě pomoci s cenami energií či splátkami hypoték, anebo valorizace a zvyšování sociálních příspěvků.
To ovšem ve výsledku kvůli zvýšeným inflačním tlakům bude dále mařit domnělé snahy o konsolidaci veřejných financí, které se zatím výhradně koncentrují na straně příjmů. Obavy o zdraví tamních veřejných financí vyzdvihují i ratingové agentury. V loňském prosinci agentura Fitch dokonce srazila rating Slovenské republiky o stupeň dolů na A-, což je známka o tři stupně horší, než jaká byla udělena Česku, a je na stejné úrovni jako ta udělená Polsku. Další ratingová agentura Moody’s loni v listopadu sice ponechala rating beze změny, negativní výhled nicméně také nezměnila a letošní fiskální úsilí celkový obrázek jistě nevylepšuje.
Navzdory vysoké inflaci, vlivem které domácnosti snižovaly výdaje, si slovenská ekonomika vloni ale vedla poměrně dobře, když vzrostla o 1,1 procenta. Letos růst pravděpodobně zrychlí na 1,6 procenta, a to zejména díky vyšší spotřebě domácností a růstu investic tažených prostředky z fondů EU. Naproti tomu bude ekonomiku brzdit utažená měnová politika a v určité míře i fiskální konsolidace, zejména její dopad na podniky. Ani zahraniční poptávka, která skrze exportní výkon loni významně podpořila růst, nenabídne letos tak silný impulz, zejména s přihlédnutím k nepříznivé situaci v německé ekonomice, která v lepším případě letos bude pouze stagnovat.
Autor je ekonom Komerční banky
