Investoři nevěří evropským automobilkám. Na jejich pádu už vydělávají miliardy

Investoři ve velkém opouštějí evropské automobilky, jejichž akcie se nyní obchodují nejníž za téměř šest let. Narůstají obavy, že přední hráče – například německou skupinu BMW nebo italský Stellantis – poškodí nejen sílící čínská konkurence, ale i vyšší náklady a slabá poptávka kvůli válce v Perském zálivu. 

Index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts, který sleduje výkonnost 14 největších evropských výrobců aut a dílů, ztratil od začátku roku už 17 procent. V pondělí se dostal na nejnižší hodnotu od listopadu 2020, kdy se světová ekonomika stále potýkala s první vlnou covidu-19. Kromě například německého Porsche, italského Ferrari či francouzského Renaultu do indexu patří také italský výrobce pneumatik Pirelli nebo jeho německý konkurent Continental.  

K nižším cenám akcií přispívají rovněž hedgeové fondy, tedy dravá skupina investorů, kteří se pouštějí i do složitějších a více rizikových strategií. Podle deníku Financial Times (FT) nyní tyto fondy sázejí na pokles cen akcií či dluhopisů evropských automobilek. Podle FT jsou obzvláště aktivní zejména fondy britské investiční skupiny Marshall Wace nebo americké Two Sigma. 

K celkově pesimistickému obrázku ohledně evropského automotive odvětví přispěla před týdnem i německá skupina BMW. Ta varovala investory, že kvůli špatným prodejům v Číně a válce v Perském zálivu bude zisk za rok 2026 horší, než naznačovaly dřívější odhady. V reakci na toto oznámení propadly akcie firmy minulý týden ve středu o 8,3 procenta.

Evropské automobilky, po léta zaměřené na výrobu aut se spalovacími motory, odvětví dlouhodobě kralovaly. Měly výbornou reputaci a pro zákazníky na celém světě byly symbolem kvality. S přechodem části odvětví na elektromobily se ale jejich dlouhodobé konkurenční výhody začaly vytrácet.

Konec evropské dominance

Navrch získala americká Tesla miliardáře Elona Muska nebo čínští rivalové jako BYD a Geely, kteří byli oproti evropským výrobcům více pokročilí v bateriích nebo softwaru. I když evropské automobilky investovaly do přechodu na elektromobilitu desítky miliard eur, je teď návratnost těchto investic slabší, než očekávaly.

Tento trend dokreslují čerstvá data od Evropské asociace výrobců automobilů. Podle nich registrace nových vozidel v sedmadvacítce minulý měsíc stouply meziročně o 3,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích dvou měsících. Růst táhnou elektromobily – včetně Tesly a čínských značek – a hybridy, zatímco prodeje aut na benzin a naftu se propadají.

Automobilky ze starého kontinentu se tradičně zaměřují spíš na prémiové zákazníky, a částečně také proto jsou výrazně dražší než čínská konkurence. Ta vzhledem k pokročilým technologiím, efektivním dodavatelským řetězcům, jež vedou k nákladovým úsporám, a vládním subvencím představuje pro evropské výrobce zásadní hrozbu.

Zatímco před deseti lety byla Čína pro evropské výrobce aut klíčovým růstovým trhem, nyní se situace obrátila a čínským automobilkám se prudce zvyšují prodeje na evropském trhu.

Výroba automobilů je náročná z pohledu dodávek komponentů. Jednotlivé díly se zpravidla vyrábějí v různých zemích. Z tohoto důvodu celé odvětví zasáhla i cla, která začal loni americký prezident Donald Trump uvalovat na obchodní partnery. V neposlední řadě škodí evropským automobilkám také pomalý ekonomický růst starého kontinentu. Ten od covidu zaostává za výkonem amerického hospodářství. Ekonomickou malátnost Evropy prohlubuje rovněž válka v Íránu, kvůli níž zdražují energetické nebo zemědělské komodity a zhoršuje se kupní síla evropských domácností. 

Fondy cítí krev

Akcie BMW letos už ztratily téměř 37 procent. V případě Stellantisu jde skoro o 42 procent. Podle FT hedgeové fondy shortují zejména akcie této italské skupiny, do níž spadají značky jako Fiat, Jeep či Citroën. Shortování znamená, že si fond akcie půjčí, pak je prodá na trhu a spoléhá na to, že až je bude vracet, budou levnější. Hedgeové fondy ale využívají různých dalších složitých finančních nástrojů, které jim umožňují vydělávat na poklesu akcií.

Podle FT teď spekulace na pokles zasahují téměř šest procent všech volně obchodovaných akcií Stellantisu. Na začátku roku to bylo pouze jedno procento. S ohledem na to, že jde o velkou zavedenou firmu a shortování není na evropském trhu tak rozšířené jako na americkém, jde o poměrně velké číslo. Fondy také sázejí na pokles dluhopisů firmy: u obligací splatných v roce 2035, jichž automobilka vydala za 800 milionů eur (19,4 miliardy korun), je podle odhadů shortovaných až 18 procent tohoto celkového množství. 

Hedgeové fondy si všímají především pokroku čínské konkurence a toho, jak v Evropě získává tržní podíl na úkor domácích hráčů. Podíl čínských automobilek zde vzrostl letos na 8,5 procenta z šesti procent před rokem.

Výstraha z Mnichova

Německá skupina BMW v konferenčním hovoru pro investory minulé úterý výrazně snížila celoroční výhled na letošní zisk. Jako jeden z důvodů uvedla firma prudký propad prodejů v Číně – za prvních pět měsíců letos šlo meziročně o 17,6 procenta. Jako další negativní faktor management zmínil válku na Blízkém východě, která zvýšila ceny paliv a přispěla k růst nákladů.

Zároveň tento konflikt vede k ochlazování spotřebitelské poptávky na mnoha trzích, kde automobilka působí. Kvůli těmto vlivům snížila mnichovská skupina svůj odhad provozní marže na pouhé jedno až tři procenta z původních čtyř až šesti procent. Předpokládaná ziskovost BMW tak bude velmi slabá.