Novoroční projev prezidenta Petra Pavla a jeho apel na zahájení diskuze o budoucím přijetí eura spustil vlnu argumentů, a to jak ze strany podporovatelů eura, tak i ze strany proti přijetí společné evropské měny. Jedním z častých argumentů odpůrců eura byla chvála české koruny jako investičního aktiva. Pojďme se na výkonnost české měny v již uzavřeném roce 2023 podívat detailněji.
Investice do české koruny rozhodně nepatřily mezi nejvýnosnější, navzdory tomu, co se objevilo na některých sociálních sítích. Pokud bychom zohlednili inflaci, která byla vloni dvojciferná a atakovala v průměru 11 procent, byl reálný výnos české koruny v mnoha ohledech záporný.
Ale ani pokud zůstaneme v nominální iluzi, není loňská výkonnost české měny nijak závratná a je celkem jedno, zda ji poměřujeme očima investora z amerického dolaru či eura. Pokud se podíváme na výkonnost vůči euru mezi posledním pracovním dnem roku 2022 a 2023, největší zhodnocení z rozvíjejících se evropských měn vůči euru vykázal polský zlotý (+7,8 procenta) následovaný maďarským forintem (+4,3 procenta).
Naopak česká koruna vůči euru oslabila o něco málo přes dvě procenta. Pokud zohledníme i vysoké úrokové sazby ČNB proti sazbám ECB, tak se samozřejmě obrázek koruny vylepší, celkový výnos činil téměř pět procent. Ovšem u polského zlotého výnos dosáhl téměř 16 procent a v případě maďarského forintu dokonce téměř 20 procent.
O moc jiné to není ani z pohledu dolarového investora, i když tady je pro českou korunu výsledek přeci jen příznivější. Proti zeleným bankovkám koruna loni posílila o 3,6 procenta, po zohlednění úrokových sazeb zhodnocení činilo 5,3 procenta. I tady ale maďarský forint zvítězil s celkovým výnosem 10,5 procenta. Samotný argument vnímání koruny jako investičního nástroje v debatě o (ne)přijetí eura zřejmě příliš neobstojí. Zejména pokud vezmeme v úvahu stav tuzemského kapitálového trhu, kdy pražská burza pro zahraniční investory mnoho zajímavých titulů opravdu nenabízí.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
