Německo spouští novou dotovanou jízdenku. Neví se, na jak dlouho
V Německu se začala prodávat nová měsíční jízdenka platící ve veřejné regionální dopravě po celé zemi. Říká se jí Deutschlandticket a stojí 49 eur. Výhody jsou nesporné: s touto jízdenkou můžete od prvního května jezdit metrem, autobusy a příměstskými vlaky kdekoliv v Německu a je jedno, jestli bydlíte v Mnichově nebo v Brémách, zda jste jeli do Drážďan nebo jste na služební cestě v Heidelbergu. Regionální jízdenka má dokázat, že veřejná podpora, která má přivést obyvatele do hromadné dopravy, pomoci snížit emise i zácpy, má smysl a lze ji udržet. Už dnes ale o tom panují pochybnosti.
Lístek, který je už od začátku dubna v předprodeji, navazuje na devítieurovou jízdenku, která platila v Německu tři měsíce loni během prázdnin. Měsíčních lístků za devět eur se tehdy prodalo přes 52 milionů, což byl fenomenální úspěch, který si pochvalovaly vládní strany i opozice. Otázkou ale je, zda devítieurový lístek splnil svůj cíl, o čemž se dodnes odborníci dohadují.
Devítieurovka přitáhla lidi k hromadné dopravě
Většina kvituje obrovský objem prodeje, který k veřejné dopravě přivedl i lidi, kteří MHD nejezdili. Ve špičkách opadly i početné zácpy na hlavních regionálních tazích, většina odborníků ale upozornila, že šlo jen o chvilkový experiment, který se nedá dlouhodobě udržet, natož aby přispěl ke snižování emisí. Regionální jízdenka za 49 eur platná po celém Německu má dokázat, že takový koncept dlouhodobě udržet lze.
Největší námitky, které kritici vůči Deutschlandticket vznesli, jsou ekonomického rázu. Devítieurovou jízdenku platila spolková vláda, která za tři měsíce zaplatila 2,5 miliardy eur, jimiž kompenzovala náhradu dopravním společnostem, na jejichž linkách lístek platil. Ihned po ukončení experimentu se začalo mluvit o tom, že Německo takový plošný lístek na regionální dopravu potřebuje, ale že se o náklady na něj musí podělit zemské vlády s vládou spolkovou.
Prodejní cena pokryje polovinu nákladů
Dlouho se diskutovalo, jak drahá nová jízdenka má být. Uvažovaných 69 eur sice přinášelo slušné pokrytí nákladů, ale přestávalo být motivační. A tak se spolkové země a vláda kancléře Olafa Scholze nakonec dohodly na 49 eurech a na rovném sdílení nákladů. Platby za lístky, oněch 49 eur měsíčně, podle propočtů vlády pokryje jen polovinu nákladů. Scholzův kabinet se proto rozhodl, že zpočátku zaplatí náhrady za jízdné ve výši 1,5 miliardy eur (asi 35 miliard korun), další jeden a půl miliardy zaplatí zemské vlády. Spolková rada, kde jsou zastoupeny vlády všech spolkových zemí, se se Scholzovým kabinetem dohodla také na hrazení všech dodatečných nákladů, které tento rozpočet překročí. Dohoda zatím platí na jeden rok.
Z(a)tracená čísla: Český inflační vabank
Novou jízdenku lze většinou kombinovat se všemi dosavadními slevami. Studenti, kteří si koupili už jiné celoroční slevy, si mohou lístek pořídit jen za rozdíl mezi jejich dosavadní slevou a novou jízdenkou. Podobně další slevy, například hrazení jízdného lidem na sociálních dávkách, budou započítány do nové jízdenky.
Jízdenky se budou prodávat zpočátku v papírové podobě, rozjíždí se ale i speciální aplikace, na kterou se postupně přejde.
Některé zemské vlády budou lístek dotovat
Nový měsíční lístek za 49 eur se ještě ani nerozjel a už se stal předmětem politiky. Doprava totiž spadá pod zemské vlády, které mohou vytvořit v některých oblastech trochu jiné podmínky než jinde. Vlády některých spolkových zemí – například Brémy jako samostatná oblast nebo hlavní město Berlín – daly dopředu najevo, že jízdenka je pro širší využití příliš drahá. Proto se rozhodly, že budou chudším vrstvám ve městě lístek dotovat, aby lidé s nižšími příjmy byli motivováni jezdit MHD. Týká se to nejen lidí, kteří čekají na práci, ale také chudších důchodců, kteří už pracovat nemohou, ale ještě nedosáhli věku pro celoplošnou slevu. Lístek by měl být přístupný i zahraničním studentům, studujícím dočasně v Německu.
Jízdenka za 49 eur bude s největší pravděpodobností zahrnuta mezi sociální bonusy v mnoha německých firmách, které chtějí nalákat či udržet své zaměstnance a jsou ochotny jim platit větší či menší část nákladů na městskou hromadnou dopravu, kterou využívají pro cesty do práce. Vláda Olafa Scholze tuto možnost zákonem umožnila, protože to považuje za vysoce motivační opatření. Pokud podniky doloží, že jízdné svým zaměstnancům a stážistům touto cestou skutečně ve větší míře dotují, mohou zrušit dosavadní systém podpory na dopravu.
Nejisté trvání
Všechny dohody uzavřené kolem nové měsíční jízdenky mají jednu velkou slabinu či nejistotu. Není dosud jisté, jak dlouho jízdenka ve stanovené výši a za stanovených podmínek bude v Německu platit. Řada politiků i zástupců dopravních svazů se od počátku obávala, že vlády pod náporem jiných finančních starostí od jízdenky covnou. Žádali proto, aby jízdenka ve výši 49 eur byla cenově i co do podmínek užití fixovaná minimálně do roku 2025. To se nakonec nepodařilo, a to ani na rok 2024, takže není vůbec jisté, zda lístek na místní vlaky, autobusy a metro po celém Německu nebude jen další experiment jako jeho devítieurový předchůdce.
