Reformy a investice mění Maroko v regionální hospodářský uzel
- Maroko vykazuje stabilní hospodářský růst kolem čtyř procent ročně, který je podpořený reformami a nízkou inflací.
- Ekonomiku táhne silná exportní výkonnost, strategická poloha vůči Evropě, přístav Tanger Med a příliv zahraničních investic.
- Přetrvávajícími výzvami zůstávají vysoká nezaměstnanost, klimatická rizika a regionální nerovnosti.
Maroko představuje atraktivní investiční a hospodářskou destinaci s významným růstovým potenciálem, podpořeným strukturálními reformami, fiskální konsolidací a diverzifikací ekonomiky. Země provádí daňové reformy a spustila jednotný systém sociálního zabezpečení spolu s rozšířením zdravotní péče, což posiluje daňovou základnu a přispívá ke snižování rozpočtového deficitu. Stabilní makroekonomické prostředí je dále podporováno nízkou inflací a dostatečnými devizovými rezervami.
Marocká ekonomika se vyznačuje solidním reálným růstem HDP podporovaným domácí poptávkou, zejména investicemi a spotřebou, přičemž klíčové sektory představují stavitelství, IT, průmysl a cestovní ruch. Maroko těží ze své strategické polohy mezi Evropou a subsaharskou Afrikou a z pevného exportního propojení s Evropou. Exportní infrastruktura je silná, přičemž Tanger Med je největším přístavem na kontinentu. K dalším konkurenčním výhodám patří přírodní zdroje, zejména největší světové zásoby fosfátů a druhá největší produkce fosfátů na světě po Číně s využitím převážně v hnojivech. Maroko rovněž realizuje rozsáhlý plán na zmírnění nedostatku vody v období sucha, čímž snižuje environmentální a ekonomická rizika spojená s klimatickými výkyvy.
Zároveň však země čelí některým výzvám. HDP na obyvatele je stále relativně nízký a nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, zůstává vysoká. Ekonomika je citlivá na klimatické šoky, zejména období sucha, a vnitrostátní regionální nerovnosti představují strukturální riziko.
Výhled
Maroko vstupuje do období solidního a relativně stabilního hospodářského růstu. Reálný HDP by měl v letech 2025–2028 růst v průměru kolem čtyř procent ročně, což se promítne do růstu reálného HDP na obyvatele ze 4700 dolarů v roce 2025 na přibližně 5700 dolarů v roce 2028. To podporuje postupnou konvergenci příjmů i růst domácí poptávky. Nízká inflace vytváří prostor pro uvolnění měnové politiky, což by mělo dále podpořit investice a ekonomickou aktivitu. Současně se díky vyšším vládním příjmům očekává zlepšení fiskální pozice: rozpočtový deficit by měl klesnout pod tři procenta HDP v roce 2026 a veřejný dluh pod 60 procent HDP do roku 2028.
Klíčovým pilířem zůstává silná exportní výkonnost. Podíl vývozu zboží na HDP by měl v roce 2025 dosáhnout 42 procent, přičemž exportní dynamika má pokračovat i v dalších letech. Vyšší importy spojené s investicemi mohou krátkodobě prohloubit deficit běžného účtu, ten by však měl být financován silným přílivem přímých zahraničních investic, což povede k další akumulaci devizových rezerv. Dodatečným střednědobým impulzem budou investice související s mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2030, které by měly podpořit ekonomickou aktivitu a přispět ke snížení nezaměstnanosti.
Příležitosti zatím vidíme na dluhopisovém trhu
S kolegy v J&T jsme zatím zaujali pozici ve střednědobém státním dluhopisu s ratingem BBB−. Výhodou je, že je vládní dluh krom lokální měny emitován též v dolarech a eurech. Rovněž jsme uvažovali nad korporátním dluhopisem společnosti OCP, která je většinově vlastněná vládou a specializuje se právě na těžbu hlavní strategické suroviny Maroka – fosfátů. Dluhopisy této firmy jsou rovněž denominované v dolarech, a tudíž jsou dostupné širší veřejnosti. Rating mají na úrovni BB+, těsně pod hranicí investičního pásma.
