Deglobalizace není na pořadu dne, svět je stále nejpropojenější v historii. Česko se drží na špici
- Navzdory současným geopolitickým hrozbám zůstává současný svět nejpropojenější v historii.
- Dvě největší světové ekonomiky se od sebe nicméně vzdalují.
- Česko je v míře globalizace na světové špičce.
Současný svět je posledních několik let vůbec nejvíce propojený v dějinách. Vyplývá to z letošního vydání studie Global Connectedness Report logistické společnosti DHL, která pracovala s globálními daty o tocích obchodu, kapitálu, informací a osob.
Na základě zmíněných parametrů sleduje průzkum míru globalizace na škále od 0 do 100 procent, kdy hypotetická nula značí absenci přeshraničních toků, naopak stovka by znamenala, že hranice ani vzdálenosti nehrají žádnou roli. V roce 2022 dosáhl graf indexu zatím nejvyšší hodnoty, a to 25 procent. Od té doby na této úrovni stagnoval.
„Globalizace se drží a to samo o sobě hovoří o její hodnotě. Největší světové výzvy od chudoby po změnu klimatu lze vyřešit pouze globálním myšlením. Zpráva DHL o globální propojenosti ukazuje, že jednotlivé země ani firmy se nestahují za hranice svých zemí. To je dobrá zpráva,“ říká generální ředitel společnosti DHL Express John Pearson.
Nejvíce globálně propojenou zemí je podle studie Singapur. Data o jednotlivých státech jsou z roku 2024 a městský stát v jihovýchodní Asii dosáhl na škále DHL indexu propojenosti hodnoty 78 bodů ze 100. Hned za Singapurem se nachází Lucembursko a Nizozemsko, jejichž globalizační skóre ve zmíněném roce činilo 74, respektive 73 bodů. Nejvíce propojeným světadílem je celkově Evropa, která má jen v první dvacítce žebříčku celkem 15 zástupců. Ze 180 hodnocených zemí je naopak tou nejméně globalizovanou Jemen.
Česko mezi nejglobalizovanějšími zeměmi
Česko se v žebříčku míry světové propojenosti zemí drží v top dvacítce zemí, konkrétně mu se 60 body ze 100 patří 18. místo. Před ním se nachází Norsko, za ním Izrael. V porovnání s rokem 2019 však Česko o jednu příčku kleslo.
Postavení v žebříčku napomáhá zejména silná pozice v obchodu se zbožím. V jeho exportu je Česko podle průzkumu v poměru k HDP jedenácté na světě, v importu pak šestnácté. Naopak ve vývozu a dovozu služeb je až v osmé desítce hodnocených zemí. Největší propojenost má pak Česko s Německem, kam směřuje jedna pětina tuzemských mezinárodních toků. Na druhém místě je Slovensko s devíti procenty následované Polskem, na něž připadá sedm procent.
Oslabování americko-čínských vztahů
Ačkoliv propojenost světa zůstává v posledních několika letech na historických maximech, některé významné vazby se postupem času zpřetrhávají. Patrné je to zejména na vztazích mezi Spojenými státy americkými a Čínou, které poslední dobou výrazně ovlivňují hlavně celní války amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zatímco na svém vrcholu v roce 2015 se americko-čínský obchod podílel na tom celosvětovém ze 3,6 procenta, v roce 2024 to už bylo pouze ze 2,7 procenta a v prvních třech kvartálech loňského roku jen ze 2,0 procenta. Podíl přímého amerického dovozu z Číny se pak mezi lety 2017 a 2024 snížil z 22 na 13 procent. V prvních devíti měsících minulého roku se dokonce na americkém importu podílel jen z devíti procent.
Studie nicméně upozorňuje, že to nelze považovat za přesvědčivý důkaz snižování závislosti USA na čínském dovozu. Zboží, které do USA putuje z jiných zemí, totiž obsahuje čím dál větší množství čínských komponentů, jelikož se země stává stále konkurenceschopnějším producentem meziproduktů. Americká cla na čínské zboží také mohla přesměrovat toky přes třetí země, aby se produkty vyhnuly vysokému dodatečnému zdanění.
„Globální obchodní vzorce se v roce 2025 změnily více než v typickém roce, ale méně než během jiných nedávných narušení, jako byly rané fáze války na Ukrajině. Zdravé rozhodování vyžaduje kalibrovaný pohled na to, jak moc se skutečně mění globální obchodní vazby. Rizika pro globalizaci jsou reálná, globální toky jsou ale zároveň odolné,“ uvádí profesor Steven Altman, který je ředitelem iniciativy DHL pro globalizaci při Centru pro budoucnost managementu na New York University Stern.
Regionalizace místo globalizace?
Podle studie tak zatím není pravděpodobné, že by země v dohledné době začaly více spolupracovat v rámci regionů na úkor své globální propojenosti. Průměrná délka toků zboží, kapitálu, informací a lidí se totiž podle DHL v posledních dekádách stále zvyšuje. Naopak jejich podíl v rámci jednotlivých regionů se snižuje a častěji tak toky proudí napříč regiony.
„Do budoucna by silný zájem firem i vlád o budování více regionalizovaných dodavatelských řetězců mohl vést k určitému nárůstu regionálních obchodních aktivit. Mezinárodní podnikání je však už nyní výrazně regionalizované a další prohlubování regionalizace s sebou nese určité kompromisy, což naznačuje, že výrazný přesun od globálního k regionálnímu podnikání je málo pravděpodobný,“ píše se ve studii.
DHL také předpokládá, že by se do budoucna mohla celková globální propojenost světa ještě posílit. Hlavní roli v tom podle společnosti můžou hrát technologie, které historicky globalizaci rozšiřovaly tím, že snižovaly náklady a problémy spojené se vzdáleností. V tomto ohledu může mít v následujících letech vliv zejména umělá inteligence, která by mohla podpořit další růst globálních toků.
