Roman Pilíšek: Vedle inflace se na růstu cen podepisuje i nesoběstačnost země
Inflace podle ekonomů v letošním roce překročí deset procent. Zdražovat budou zejména potraviny, energie a náklady spojené s bydlením. Česko se musí připravit na jeden z nejchudších roků ve své historii. Velmi nevýhodné je přitom mít v současné situaci peníze na běžných účtech. Právě běžné účty jsou ale nejčastějším místem, kam Češi své úspory ukládají; peníze zde mají tři pětiny z nich. Ke konci loňského roku měli lidé na běžných účtech uloženo přes tři biliony korun. Pokud Češi nezačnou investovat, o velkou část svých úspor přijdou.
Při inflaci sedm procent ročně a nulové sazbě na běžném účtu ztrácejí lidé minimálně sedm procent hodnoty kupní síly peněz. Jednoduše, zatímco na začátku roku máte na účtu například sto tisíc korun a koupíte si při aktuálních cenách zboží za sto tisíc korun, za rok koupíte zboží v hodnotě nižší o sedm tisíc korun. V současné době, kdy je inflace velmi vysoká a je pravděpodobné, že dál poroste, je třeba peníze uložit jinam. Například stavební spoření je jistota s podporou a má smysl.
Pokud má ale člověk na účtu více peněz, musí uvažovat i jiným způsobem. Existuje obecné pravidlo – mít nějakou hotovost, dále třetinu úspor v nemovitostech, třetinu v akciích a dluhopisech a třetinu v drahých kovech. S tím, že se dle aktuálního ekonomického cyklu finance přelévají z jedné skupiny do druhé. Podle aktuálního průzkumu by polovině Čechů úspory vydržely tři měsíce, 14 procent Čechů ale žije od výplaty k výplatě. Podle předpokladu se však počet těch, kteří nedisponují vůbec žádnou finanční rezervou, během letošního roku zvýší.
Mezi prvními pocítí růst cen nízkopříjmoví obyvatelé. Zdražují totiž věci, jež z běžné spotřeby prakticky nelze vynechat. V letošním roce zdražování nejvíce pocítí lidé, kteří jsou závislí na příjmech ze státního rozpočtu a zvýšení jejich příjmů je valorizováno buď částečně, nebo vůbec. Do této skupiny patří především důchodci a příjemci podpor rodičovské dovolené nebo sociálních dávek. Velkým problémem je skokové navyšování cen energií, které může uvrhnout zejména zmíněné skupiny obyvatel do energetické chudoby, tedy do situace, kdy je na tom odběratel energie finančně tak, že není schopen platit své účty.
Nyní, kdy skončila výjimka na DPH, je reálné, že spousta českých domácností nebude tyto náklady schopna ustát. Vedle inflace se na růstu cen podepisuje i nesoběstačnost Česka. Česká republika totiž není soběstačná téměř v žádném odvětví. Země je závislá na dovozu z ostatních států například v produkci potravin nebo v živočišné výrobě. Česko je velmi otevře ná ekonomika, proto na ni doléhá světová krize zásadním způsobem. Nejen že náš HDP byl závislý na turistickém ruchu, ale také na průmyslové výrobě, jejíž kondice se zase odvíjí od globálních obchodních řetězců, při jejichž rozpadu dochází ke snižování produkce. Je třeba se připravit na to, že některé zboží z našeho trhu zmizí, jiného bude málo a jeho ceny budou výrazně vyšší, než jsme byli dosud zvyklí.
Autor je hlavní ekonom Zlaté rezervy
